Prevalence anémie a vliv na hospitalizační mortalitu pacientů přijatých pro akutní srdeční selhání

MIKLÍK, Roman, Marián FELŠŐCI, Jiří PAŘENICA, Daniela TOMČÍKOVÁ, Jiří JARKOVSKÝ a Jindřich ŠPINAR. Prevalence anémie a vliv na hospitalizační mortalitu pacientů přijatých pro akutní srdeční selhání. Vnitřní Lékařství. 2010, roč. 56, č. 5, s. 382-391. ISSN 0042-773X.

Základní údaje

• Originální název: Prevalence anémie a vliv na hospitalizační mortalitu pacientů přijatých pro akutní srdeční selhání
• Autoři: MIKLÍK, Roman, Marián FELŠŐCI, Jiří PAŘENICA, Daniela TOMČÍKOVÁ, Jiří JARKOVSKÝ a Jindřich ŠPINAR.
• Vydání: Vnitřní Lékařství, 2010, 0042-773X.

Další údaje

• Originální jazyk: čeština
• Typ výsledku: Článek v odborném periodiku
• Obor: 30201 Cardiac and Cardiovascular systems
• Stát vydavatele: Česká republika
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• Organizační jednotka: Lékařská fakulta
• Klíčová slova česky: prevalence; anémie; hemoglobin; akutní srdeční selhání; hospitalizační mortalita
• Příznaky: Mezinárodní význam, Recenzováno

Anotace

Cíl práce: Zjistit vliv vstupního hemoglobinu na hospitalizační mortalitu pacientů přijatých s akutním srdečním selháním (ASS), způsobeným 4 nejčastějšími etiologiemi – akutním koronárním syndromem s ST elevacemi (STEMI, n = 325) a bez ST elevací (nonSTEMI, n = 210), dekompenzovanou chronickou ischemickou chorobou srdeční (CHICHS, n = 206) a dilatační kardiomyopatií (KMP, n = 88). Výsledky: Z 1 253 konsekutivních primohospitalizací pro ASS mělo 1 212 známý vstupní hemoglobin. Prevalence anémie byla 31,9%. 829 subjektů se STEMI (1), nonSTEMI (2), CHICHS (3) a KMP (4) bylo podrobně analyzováno. Pacienti byli rozděleni do podskupin dle hladiny hemoglobinu na I – bez anémie, II – lehká anémie a III – těžká anémie. Hospitalizační mortalita v podskupinách (I–II–III) jednotlivých etiologií byla 16,9–24,5–35,3% (1); 12,4–9,8–35,7% (2); 9,0–9,7–18,2% (3); 1,5–21,4–33,3% (4); celkově 12,4–15,0–28,8% pro všechny etiologie, globálně 14,1%. Dle univariantní analýzy (x2) se mortalita významně lišila v závislosti na etiologii a hladině hemoglobinu, typ selhání (de novo/dekompenzace) mortalitu významně neovlivnil. Další sledované parametry (komorbidity, laboratorní a hemodynamické hodnoty, vstupní medikace) měly velmi variabilní vliv na mortalitu mezi jednotlivými etiologiemi a podskupinami dle hladin hemoglobinu. Závěr: Vstupní anémie zvyšuje hospitalizační úmrtnost pacientů přijatých pro akutní srdeční selhání. Z výsledků vyplývá negativní lineární závislost mezi vstupním hemoglobinem a hospitalizační mortalitou. Neprokázali jsme závislost typu „U shape“. Při interpretaci výsledků je třeba vzít v úvahu jednotlivé etiologie srdečního selhání a hodnoty dalších vstupních laboratorních i anamnestických údajů.