2010
Radioterapií indukované meningeomy
JANČÁLEK, Radim; Zdeněk NOVÁK a Jan CHRASTINAZákladní údaje
Originální název
Radioterapií indukované meningeomy
Název česky
Radioterapií indukované meningeomy
Název anglicky
Radiation-induced meningiomas
Autoři
JANČÁLEK, Radim; Zdeněk NOVÁK a Jan CHRASTINA
Vydání
Brno, Edukační sborník, od s. 116-118, 3 s. 2010
Nakladatel
Masarykův onkoogický ústav
Další údaje
Typ výsledku
Stať ve sborníku
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Označené pro přenos do RIV
Ne
Organizační jednotka
Lékařská fakulta
ISBN
978-80-86793-15-3
UT WoS
Klíčová slova česky
radioterapií indukované meningeomy, vlastnosti, terapie
Klíčová slova anglicky
radiation-induced meningiomas, features, therapy
Změněno: 16. 1. 2011 21:51, prof. MUDr. Radim Jančálek, Ph.D., MBA
V originále
Radioterapie je dnes standardním postupem nejen v léčbě národů CNS vyššího gradingu, ale i lézí nenádorového původu. Navzdory svému terapeutickému potenciálu může ovšem radioterapie působit jako spouštěcí mechanismus kancerogeneze. Vzhledem k citlivosti meningeální tkáně na působení ionizujícího záření, patří meningeomy k nejčetnějším radioterapií indukovaným nádorům v nitrolebí. Meningeomy indukované ionizujícím zářením se liší od spontánních meningeomů výskytem v mladší věkové skupině, jsou častěji vícečetné s výraznějšími histologickými abnormalitami a vyšším rizikem recidiv. Základem léčby je chirurgický výkon. Stereoradiochirurgie se jeví jako metoda volby při progredujících meningeomech v lokalizacích nepříznivých pro léčbu chirurgickou. Retrospektivní analýzou za posledních 10 let byly na Neurochirurgické klinice FN u sv. Anny v Brně zjištěny 3 případy operačně řešených meningeomů, které splňují kritéria radiací indukovaných nádorů. Závěrem lze shrnout, že radiací indukované meningeomy tvoří zvláštní skupinu meningeomů, jejichž odlišnosti od meningeomů spontánních je nutné mít na zřeteli při péči o takto nemocné pacienty.
Česky
Radioterapie je dnes standardním postupem nejen v léčbě národů CNS vyššího gradingu, ale i lézí nenádorového původu. Navzdory svému terapeutickému potenciálu může ovšem radioterapie působit jako spouštěcí mechanismus kancerogeneze. Vzhledem k citlivosti meningeální tkáně na působení ionizujícího záření, patří meningeomy k nejčetnějším radioterapií indukovaným nádorům v nitrolebí. Meningeomy indukované ionizujícím zářením se liší od spontánních meningeomů výskytem v mladší věkové skupině, jsou častěji vícečetné s výraznějšími histologickými abnormalitami a vyšším rizikem recidiv. Základem léčby je chirurgický výkon. Stereoradiochirurgie se jeví jako metoda volby při progredujících meningeomech v lokalizacích nepříznivých pro léčbu chirurgickou. Retrospektivní analýzou za posledních 10 let byly na Neurochirurgické klinice FN u sv. Anny v Brně zjištěny 3 případy operačně řešených meningeomů, které splňují kritéria radiací indukovaných nádorů. Závěrem lze shrnout, že radiací indukované meningeomy tvoří zvláštní skupinu meningeomů, jejichž odlišnosti od meningeomů spontánních je nutné mít na zřeteli při péči o takto nemocné pacienty.