2011
Prostorová aktivita a potrava kyperských kaloňů v extrémních obdobích roku
LUČAN, Radek; Tomáš BARTONIČKA; Martin ČÍŽEK; Haris NICOLAOU; Petr JEDLIČKA et al.Základní údaje
Originální název
Prostorová aktivita a potrava kyperských kaloňů v extrémních obdobích roku
Název česky
Prostorová aktivita a potrava kyperských kaloňů v extrémních obdobích roku
Autoři
LUČAN, Radek; Tomáš BARTONIČKA; Martin ČÍŽEK; Haris NICOLAOU; Petr JEDLIČKA; Šimon ŘEŘUCHA; Martin ŠÁLEK a Ivan HORÁČEK
Vydání
2011
Další údaje
Typ výsledku
Konferenční abstrakt
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Označené pro přenos do RIV
Ne
Organizační jednotka
Přírodovědecká fakulta
ISBN
978-80-87189-09-2
Změněno: 23. 2. 2011 17:48, doc. Mgr. Tomáš Bartonička, Ph.D.
V originále
Cílem presentovaného výzkumu bylo analyzovat prostorovou aktivitu a potravní zvyklosti kyperské populace kaloně egyptského (Rousettus aegyptiacus) ve vrcholném létě a koncem zimy, tzn. v kritických obdobích z pohledu přežívání této jediné evropské populace kaloňů, která je v současnosti zřejmě na pokraji vyhynutí. Celkem bylo pomocí kombinace standardní a automatické telemetrie sledováno 43 jedinců (léto: 8 samic, 11 samců; zima: 9 samic, 15 samců) ze tří blízko sebe ležících úkrytů. Vzdálenosti, do kterých kaloni létali se značně lišily v závislosti na ročním období a potravní nabídce. V létě se kaloni živili nektarem kvetoucích agáví (Agave americana), za kterými létali do průměrné vzdálenosti 15km. Po odkvětu agáví kaloni začali konzumovat v té době právě dozrávající fíky (Ficus carica) v průměrné vzdálenosti 6 km od úkrytu. Zimní potrava sestávala z datlí (Phoenix dactylifera), plodů melie (Melia azedarach), květů více druhů eukalyptů (Eucalyptus sp.), plodů zahradního kultivaru myrty (Myrthus communis), mandarinek (Citrus reticulata) a citronů (Citrus medica). Datle byly nejčastěji navštěvovaným, zároveň však nejvzácnějším potravním zdrojem, což dokumentuje skutečnost, že téměř všichni jedinci ze všech úkrytů sledovaní v zimním období navštěvovali datlovou palmu vzdálenou 16 km od denních úkrytů a plodící jako jediná na území cca 900 km2. Nejzajímavějším zjištěním je skutečnost, že až na jedinou výjimku patří všechny konzumované plodiny mezi nepůvodní druhy, přičemž část z nich je považována za invazní a z ochranářského hlediska tedy potencionálně nebezpečné druhy. Nezbytná ochranářská opatření vedoucí ke stabilizaci kyperské populace kaloňů budou tedy muset zahrnovat mj. i kontroverzní postupy, jako podporu výskytu invazních druhů rostlin.
Česky
Cílem presentovaného výzkumu bylo analyzovat prostorovou aktivitu a potravní zvyklosti kyperské populace kaloně egyptského (Rousettus aegyptiacus) ve vrcholném létě a koncem zimy, tzn. v kritických obdobích z pohledu přežívání této jediné evropské populace kaloňů, která je v současnosti zřejmě na pokraji vyhynutí. Celkem bylo pomocí kombinace standardní a automatické telemetrie sledováno 43 jedinců (léto: 8 samic, 11 samců; zima: 9 samic, 15 samců) ze tří blízko sebe ležících úkrytů. Vzdálenosti, do kterých kaloni létali se značně lišily v závislosti na ročním období a potravní nabídce. V létě se kaloni živili nektarem kvetoucích agáví (Agave americana), za kterými létali do průměrné vzdálenosti 15km. Po odkvětu agáví kaloni začali konzumovat v té době právě dozrávající fíky (Ficus carica) v průměrné vzdálenosti 6 km od úkrytu. Zimní potrava sestávala z datlí (Phoenix dactylifera), plodů melie (Melia azedarach), květů více druhů eukalyptů (Eucalyptus sp.), plodů zahradního kultivaru myrty (Myrthus communis), mandarinek (Citrus reticulata) a citronů (Citrus medica). Datle byly nejčastěji navštěvovaným, zároveň však nejvzácnějším potravním zdrojem, což dokumentuje skutečnost, že téměř všichni jedinci ze všech úkrytů sledovaní v zimním období navštěvovali datlovou palmu vzdálenou 16 km od denních úkrytů a plodící jako jediná na území cca 900 km2. Nejzajímavějším zjištěním je skutečnost, že až na jedinou výjimku patří všechny konzumované plodiny mezi nepůvodní druhy, přičemž část z nich je považována za invazní a z ochranářského hlediska tedy potencionálně nebezpečné druhy. Nezbytná ochranářská opatření vedoucí ke stabilizaci kyperské populace kaloňů budou tedy muset zahrnovat mj. i kontroverzní postupy, jako podporu výskytu invazních druhů rostlin.
Návaznosti
| MSM0021622416, záměr |
|