a 2010

Společenstva plžů a rostlin lučních stanovišť: analýza vzájemných vztahů a vlivu vybraných faktorů prostředí

DVOŘÁKOVÁ, Jana a Michal HORSÁK

Základní údaje

Originální název

Společenstva plžů a rostlin lučních stanovišť: analýza vzájemných vztahů a vlivu vybraných faktorů prostředí

Autoři

DVOŘÁKOVÁ, Jana a Michal HORSÁK

Vydání

Zoologické dny 2010, Praha, 2010

Další údaje

Typ výsledku

Konferenční abstrakt

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Klíčová slova česky

plži; vegetace; louky; Ellenbergovy indikační hodnoty; Bílé Karpaty

Klíčová slova anglicky

snails; vegetation; meadows; Ellenberg indicator values; White Carpathians
Změněno: 30. 3. 2011 16:34, Mgr. Jana Dvořáková, Ph.D.

Anotace

V originále

Společenstva suchozemských plžů vykazují velmi podobné rysy ekologických vlastností jako vegetace. Svou omezenou pohyblivostí a migrační schopností jsou plži, podobně jako rostliny, úzce vázáni na podmínky konkrétního mikrostanoviště a reagují často na totožné gradienty prostředí. Tato práce se zabývá studiem společenstev rostlin a plžů lučních stanovišť CHKO Bílé Karpaty a propojuje dva přístupy ke studiu ekologie společenstev, které jsou jen zřídka využívány současně – botanický a zoologický. Vychází přitom z hypotézy, že pokud se stanovištní podmínky odrážejí v druhovém složení vegetace, bude možné právě vegetaci použít pro zpětnou charakteristiku těchto stanovišť a pro vysvětlení variability malakocenóz, které se vyskytují ve stejné časové rovině na stejných stanovištích. Hlavními cíli práce bylo: (i) analyzovat vybrané faktory, které ovlivňují druhové složení a druhovou bohatost společenstev suchozemských plžů a (ii) porovnat výpovědní hodnotu vegetace, Ellenbergových indikačních hodnot a měřených proměnných prostředí pro vysvětlení variability malakocenóz. Vápnitost a vlhkost stanovišť byly faktory, které vysvětlily nejvíce variability v druhových datech plžů. Ukázalo se, že se tyto faktory ovlivňovaly druhovou bohatost a skladbu rostlinných i měkkýších společenstev ve vzájemné interakci. Z výsledků detrendované korespondenční analýzy (DCA) bylo dále patrné, že hlavní gradienty druhového složení vegetace a malakocenóz spolu úzce korelovaly (rS=0,771; p<0,001) a bylo tudíž možné je vysvětlit stejnými proměnnými prostředí. Užitím parciální korespondenční analýzy (pCCA) a rozkladu variance byla rovněž ověřena dobrá výpovědní hodnota druhového složení vegetace i Ellenbergových indikačních hodnot. Tato studie tedy ukazuje, že vegetace je velmi užitečnou proměnnou při studiu ekologie suchozemských plžů.