Další formáty:
BibTeX
LaTeX
RIS
@article{932618, author = {Kalina, Petr}, article_location = {Strážnice}, article_number = {č. 1}, keywords = {Lusathian Sorbs; big fiddle of Lusathian Sorbs; folk music; bowed chordophones; organology}, language = {cze}, issn = {0862-8351}, journal = {Národopisná revue}, title = {Velké housle lidového instrumentáře Lužických Srbů}, volume = {roč. 21}, year = {2011} }
TY - JOUR ID - 932618 AU - Kalina, Petr PY - 2011 TI - Velké housle lidového instrumentáře Lužických Srbů JF - Národopisná revue VL - roč. 21 IS - č. 1 SP - 22-31 EP - 22-31 PB - Ústav lidové kultury SN - 08628351 KW - Lusathian Sorbs KW - big fiddle of Lusathian Sorbs KW - folk music KW - bowed chordophones KW - organology N2 - Studie nabízí etnoorganologický obraz velkých lužickosrbských houslí – unikátního smyčcového chordofonu z lidového instrumentáře nejmenšího slovanského národa. Z konstrukčního hlediska se jedná o třístrunný smyčcový chordofon, jenž vývojově náleží do rodiny fidul. Jeho celková délka se pohybuje okolo 640 mm, má plochou spodní desku a vysoce klenutou horní desku. Struny nástroje byly laděny na tóny d1–a1–e2. Velké lužickosrbské housle se vyskytovaly výhradně v katolické oblasti na západě Horní Lužice a jejich nejstarší podobu známe až z 19. století. Repertoár nástroje je zachycen zejména v tzv. Kralově houslistickém zpěvníku z konce 18. století a o sto let mladších sbírkách Ludvíka Kuby a Adolfa Černého. Studie rovněž mapuje druhotnou folklórní existenci nástroje se zřetelem na činnost neautentického muzikanta Jurije Mencla, který dal jako první popud ke stavbě kopií velkých lužickosrbských houslí i k zakládání folkloristických ansámblů, v nichž se dále pěstovala hra na tento nástroj. Velké lužickosrbské housle také v první polovině 19. století ovlivnily konstrukci skřipek, na něž se hrálo v jihlavském německém jazykovém ostrově. Dle dřívějších výzkumů souvisí tento vliv s osobou německého stolaře Johanna Bernesche, který se v 10. letech 19. století odstěhoval z Horní Lužice na Jihlavsko a začal zde vyrábět inovovaný typ jihlavských skřipek. Nový Berneschův nástroj nese řadu konstrukčních charakteristik, které jsou nápadně shodné se stavbou smyčcového chordofonu, jež je předmětem této studie. ER -
KALINA, Petr. Velké housle lidového instrumentáře Lužických Srbů. \textit{Národopisná revue}. Strážnice: Ústav lidové kultury, 2011, roč. 21, č. 1, s.~22-31. ISSN~0862-8351.
|