Velké housle lidového instrumentáře Lužických Srbů

KALINA, Petr. Velké housle lidového instrumentáře Lužických Srbů. Národopisná revue. Strážnice: Ústav lidové kultury, 2011, roč. 21, č. 1, s. 22-31. ISSN 0862-8351.

Základní údaje

• Originální název: Velké housle lidového instrumentáře Lužických Srbů
• Název anglicky: Big fiddle in folk music instrumentarium of lusathian sorbs
• Autoři: KALINA, Petr (203 Česká republika, garant, domácí).
• Vydání: Národopisná revue, Strážnice, Ústav lidové kultury, 2011, 0862-8351.

Další údaje

• Originální jazyk: čeština
• Typ výsledku: Článek v odborném periodiku
• Obor: Umění, architektura, kulturní dědictví
• Stát vydavatele: Česká republika
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• Kód RIV: RIV/00216224:14210/11:00052066
• Organizační jednotka: Filozofická fakulta
• Klíčová slova česky: Lužičtí Srbové; velké lužickosrbské housle; nástroje pro lidovou hudbu; smyčcové chordofony; organologický obraz.
• Klíčová slova anglicky: Lusathian Sorbs; big fiddle of Lusathian Sorbs; folk music; bowed chordophones; organology
• Štítky: RIV - zkontrolováno, rivok

Anotace

Studie nabízí etnoorganologický obraz velkých lužickosrbských houslí – unikátního smyčcového chordofonu z lidového instrumentáře nejmenšího slovanského národa. Z konstrukčního hlediska se jedná o třístrunný smyčcový chordofon, jenž vývojově náleží do rodiny fidul. Jeho celková délka se pohybuje okolo 640 mm, má plochou spodní desku a vysoce klenutou horní desku. Struny nástroje byly laděny na tóny d1–a1–e2. Velké lužickosrbské housle se vyskytovaly výhradně v katolické oblasti na západě Horní Lužice a jejich nejstarší podobu známe až z 19. století. Repertoár nástroje je zachycen zejména v tzv. Kralově houslistickém zpěvníku z konce 18. století a o sto let mladších sbírkách Ludvíka Kuby a Adolfa Černého. Studie rovněž mapuje druhotnou folklórní existenci nástroje se zřetelem na činnost neautentického muzikanta Jurije Mencla, který dal jako první popud ke stavbě kopií velkých lužickosrbských houslí i k zakládání folkloristických ansámblů, v nichž se dále pěstovala hra na tento nástroj. Velké lužickosrbské housle také v první polovině 19. století ovlivnily konstrukci skřipek, na něž se hrálo v jihlavském německém jazykovém ostrově. Dle dřívějších výzkumů souvisí tento vliv s osobou německého stolaře Johanna Bernesche, který se v 10. letech 19. století odstěhoval z Horní Lužice na Jihlavsko a začal zde vyrábět inovovaný typ jihlavských skřipek. Nový Berneschův nástroj nese řadu konstrukčních charakteristik, které jsou nápadně shodné se stavbou smyčcového chordofonu, jež je předmětem této studie.

Anotace anglicky

The study provides an ethno-organological picture of big fiddle used by Lusathian Sorbs (Wends): a unique string chordophone from the folk music instrumentarium of the smallest Slavic nation. As to its construction, the instrument is a three-string bowed chordophone, belonging to the family of rebecs. It is about 640 mm long, with a flat back board and a highly arched top board. The strings were tuned in d1–a1–e2. The big fiddle of Lusathian Sorbs was used exclusively in the Catholic region of the western Upper Lusatia, its oldest form dates back only to the 19th century. The big fiddle repertoire was recorded mainly in the late-18th century Kral+s Fiddle Songbook, and in the collections of Ludvik Kuba and Adolf Cerny from the 19th century. The study also comments on the folk revival of the instrument and highlights the role of musician Jurij Mencl: after his initiative, first copies of big fiddle were made and first revival ensembles were established, which further developed the big fiddle playing. In the early 19th century, the big fiddle had impact on the construction of another folk string instrument, called skřipky in Czech dialect, which was played predominantly in German speaking areas around the town of Jihlava (in the present day Czech Republic). There, the pioneering instrument maker was a German carpenter Johann Bernesch, who came to the region from the Upper Lusatia in the early-19th century.