Plastikářské a sklářské technologie - hrozí pracovníkům reálné riziko onemocnění legionelózou?

PETROVOVÁ, Markéta; Vadimír DRAŠAR a Radomír POLCAR. Plastikářské a sklářské technologie - hrozí pracovníkům reálné riziko onemocnění legionelózou? In DRAŠAR, Vladimír a Radomír POLCAR. Globální problémy veřejného zdravotnictví 2011. Konference s mn. účastí, 4.5. – 5.5. 2011, Ostrava. 2011. ISBN 978-80-7368-824-0.

Základní údaje

Originální název

Plastikářské a sklářské technologie - hrozí pracovníkům reálné riziko onemocnění legionelózou?

Název česky

Plastikářské a sklářské technologie - hrozí pracovníkům reálné riziko onemocnění legionelózou?

Název anglicky

Plastic and glass technology - there is a real risk of disease workers legionellosis?

Autoři

PETROVOVÁ, Markéta; Vadimír DRAŠAR a Radomír POLCAR

Vydání

Globální problémy veřejného zdravotnictví 2011. Konference s mn. účastí, 4.5. – 5.5. 2011, Ostrava, 2011

---

Další údaje

Jazyk

čeština

Typ výsledku

Konferenční abstrakt

Obor

Veřejné zdravotnictví, sociální lékařství

Stát vydavatele

Česká republika

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Označené pro přenos do RIV

Ne

Organizační jednotka

Lékařská fakulta

ISBN

978-80-7368-824-0

Klíčová slova česky

legioneloza; vstřikování plastů; sklárna; profesionální onemocnění

Klíčová slova anglicky

Legionellosis; plastic technology; glass technology; occupational diseases

---

Anotace

V originále

Cílem příspěvku je seznámit odbornou veřejnost s ekologií legionel a epidemiologickými chrakteristikami onemocnění legionelózou v souvislosti s výkonem profese. Znalost environmentálních charakteristik legionel, bakteriálních kmenů s klinickým významem a rizikových expozic infekčnímu aerosolu je vodítkem nejen při diagnostické rozvaze u pacientů s pneumonií, ale i při epidemiologickém pátrání po konkrétním zdroji, resp. rezervoáru nákazy a při posuzování profesionality vzniklých onemocnění. Epidemiologická surveillance dělí legionelózy na komunitní, cestovní, nosokomiální a profesní. V přehledu jsou uvedeny výsledky vyšetření vod z pracovního prostředí a kazuistiky onemocnění profesionální legionelózou v ČR. Pomocí fotodokumentace jsou přiblíženy typické rizikové expozice. Hlášená incidence legionářské nemoci v České Republice v systému Epidat je 10-35 případů onemocnění ročně, skutečný počet nemocných bude mnohonásobně vyšší. Největší riziko expozice pro populaci představují chladící věže, odpařovací kondenzátory a kapalinové chladiče mnoha průmyslových technologií. Dále centrálně řešené vytápění a chlazení moderních budov. Významným nebezpečím jsou také špatně udržované teplovodní systémy v budovách, lázeňské a termální procedury a mnohé další. V tabulkové formě jsou uvedeny výsledky vyšetření vzorků vod z pracovního prostředí zejména z chladicích věží, z provozoven výroby plastů a výroby plochého skla. Ve všech typech průmyslových technologií byly legionely opakovaně nalezeny a to i kmeny vysoce virulentní pro člověka, zejména L. pneumophila sg. l, Pontiac. Dochází k expozici pracovníků infekčnímu aerosolu, při hlavních pracovních operacích nárazově, významněji při údržbě, odkalování, opravách a výměnách částí zařízení. V letech 1998-2009 byly v ČR uznány a ohlášeny pouze 3 případy legionelózy jako nemoci z povolání, u dalších nebylo o posouzení profesionality požádáno. Legionely nelze z prostředí eradikovat. Jedinou ochranou osob před onemocněním je prevence. Jejím základem je minimalizace rizika s trvalou kontrolou kvality umělých vodních systémů a průběžnou desinfekcí vody. Nápravná opatření u průmyslových technologií spočívají v pravidelné údržbě, čištění a odkalování všech částí v kontaktu s vodou, trvalé systémové dezinfekce chladicí vody pomocí chemických látek - biocidů a v zavedení risk assessmentu. Medicínská prevence zahrnuje průběžné kontroly zdravotního stavu pracovníků formou prohlídek k posouzení zdravotní zůsobilosti a důsledné ověřování etiologie pneumonií.