2011
Editorial
ŠEĎOVÁ, Klára a Roman ŠVAŘÍČEKZákladní údaje
Originální název
Editorial
Název anglicky
Editorial
Autoři
Vydání
Studia paedagogica, Brno, Masarykova univerzita, 2011, 1803-7437
Další údaje
Jazyk
čeština
Typ výsledku
Článek v odborném periodiku
Obor
50300 5.3 Education
Stát vydavatele
Česká republika
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Odkazy
Označené pro přenos do RIV
Ne
Organizační jednotka
Filozofická fakulta
Klíčová slova česky
výuková komunikace; výukový dialog; učitelské otázky; IRF struktura; kognitivní učení
Klíčová slova anglicky
educational communication; educational dialogue; teacher questioning; IRF structure; cognitive learning
Příznaky
Recenzováno
Změněno: 31. 1. 2012 21:27, doc. Mgr. Roman Švaříček, Ph.D.
V originále
Titul tohoto monočísla – Řeč školy – je odvozen od skutečnosti, že škola jako instituce rozvíjí a reprodukuje specifický typ diskurzu, který je vnímán jako normální a přirozený právě jen uvnitř školy. Slavný lingvista Ferdinand de Saussure rozlišil na počátku minulého století dva protikladné elementy řeči. Prvním z nich je jazyk (langue), tedy systém pravidel, jimiž se řídí všichni členové určitého jazykového společenství. Druhým je promluva (parole), tedy konkrétní sdělení vyslovené konkrétním mluvčím v daný okamžik. O ba tyto elementy jsou vzájemně provázány a tvoří dynamickou jednotu: na jedné straně bez znalosti pravidel nelze vyprodukovat srozumitelnou a akceptovatelnou promluvu, na druhé straně pravidla existují pouze coby abstrakce z realizovaných promluv. Každý žák i učitel ve škole se tedy musí do značné míry „vtěsnat“ do školního jazyka, osvojit si jeho pravidla a používat je, zároveň však vlastní řečovou produkcí udržuje školní jazyk v chodu. Tato skutečnost otevírá možnost pro změnu – jestliže je školní jazyk reprodukován jednotlivými komunikačními akcemi zúčastněných aktérů, může být také právě těmito akcemi modifikován.
Anglicky
Titul tohoto monočísla – Řeč školy – je odvozen od skutečnosti, že škola jako instituce rozvíjí a reprodukuje specifický typ diskurzu, který je vnímán jako normální a přirozený právě jen uvnitř školy. Slavný lingvista Ferdinand de Saussure rozlišil na počátku minulého století dva protikladné elementy řeči. Prvním z nich je jazyk (langue), tedy systém pravidel, jimiž se řídí všichni členové určitého jazykového společenství. Druhým je promluva (parole), tedy konkrétní sdělení vyslovené konkrétním mluvčím v daný okamžik. O ba tyto elementy jsou vzájemně provázány a tvoří dynamickou jednotu: na jedné straně bez znalosti pravidel nelze vyprodukovat srozumitelnou a akceptovatelnou promluvu, na druhé straně pravidla existují pouze coby abstrakce z realizovaných promluv. Každý žák i učitel ve škole se tedy musí do značné míry „vtěsnat“ do školního jazyka, osvojit si jeho pravidla a používat je, zároveň však vlastní řečovou produkcí udržuje školní jazyk v chodu. Tato skutečnost otevírá možnost pro změnu – jestliže je školní jazyk reprodukován jednotlivými komunikačními akcemi zúčastněných aktérů, může být také právě těmito akcemi modifikován.
Návaznosti
| GA406/09/0752, projekt VaV |
|