2011
„Es hat mich immer zur Totalität gedrängt“. Religiöses bei Jakob Julius David
BUDŇÁK, JanZákladní údaje
Originální název
„Es hat mich immer zur Totalität gedrängt“. Religiöses bei Jakob Julius David
Název česky
"Vždy mě to táhlo k úplnosti". Religiozita v díle J. J. Davida
Název anglicky
"I was always attracted to totality". Religious Aspects in J.J. Davids Oeuvre
Autoři
Vydání
Brünner Hefte zu Deutsch als Fremdsprache, Brno, Masarykova univerzita, 2011, 1803-4411
Další údaje
Jazyk
němčina
Typ výsledku
Článek v odborném periodiku
Obor
50300 5.3 Education
Stát vydavatele
Česká republika
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Označené pro přenos do RIV
Ano
Kód RIV
RIV/00216224:14410/11:00053339
Organizační jednotka
Pedagogická fakulta
Klíčová slova česky
německá literatura; Morava; religiozita; Jakob Julius David; židovství; katolicismus; vídeňská moderna
Klíčová slova anglicky
Jakob Julius David; German Literature from Moravia; Wiener Moderne; Religiousness; Judaism; Christianity
Příznaky
Mezinárodní význam, Recenzováno
Změněno: 6. 3. 2012 08:27, Mgr. Jan Budňák, Ph.D.
V originále
Von der Haltung des deutschmährischen Schriftstellers Jakob Julius David (1859-1906) sind drei Grundkonstanten weitgehend bekannt: seine deutschjüdische Herkunft aus dem ländlichen Mähren, seine kurz nach der Studienzeit in Wien erfolgte Konversion zum Katholizismus und schließlich die Tatsache, dass er aus seiner Präferenz für eine humanistische Ethik gegenüber einer religiösen kein Geheimnis machte. Nichtsdestotrotz sind in seinem Oeuvre zahlreiche religiös geprägte bzw. beeinflusste Figuren und Motive zu finden. Der Beitrag stellt einen Versuch dar, Davids Bild vom lebensbehajenden und intuitiven Christentum von dem als vielfache Last geschilderten Judentum abzuheben.
Česky
O náboženském postoji moravsko-rakouského německy píšícího autora Jakoba Julia Davida (1859-1906) jsou obecně známé tři konstanty: jeho původ z moravského židovského prostředí, jeho vídeňská konverze ke katolicismu a to, že před religiózními postoji upřednostňoval postoje humanistické a etické. Navzdory poslednímu jmenovanému faktu lze v jeho díle nalézt mnohé motivy a ohlasy náboženského původu. Článek se pokouší na základě autorových prozaických i lyrických textů vyložit jeho obraz křesťanství jako autentický a intuitivní, zatímco pro jeho židovské postavy je jejich náboženské dědictví a postoj spíše břemenem.