a 2011

Prameniště jako modelová stanoviště pro sledování komunikace populací v říční síti

BAYEROVÁ, Zuzana, Kristína CIVÁŇOVÁ, Lenka HUBÁČKOVÁ a Petr PAŘIL

Základní údaje

Originální název

Prameniště jako modelová stanoviště pro sledování komunikace populací v říční síti

Název anglicky

Spring fens as a model habitats for investigation of population communication within river network

Autoři

BAYEROVÁ, Zuzana (203 Česká republika, garant, domácí), Kristína CIVÁŇOVÁ (703 Slovensko, domácí), Lenka HUBÁČKOVÁ (203 Česká republika, domácí) a Petr PAŘIL (203 Česká republika, domácí)

Vydání

Genetická konference GSGM 2011, 2011

Další údaje

Jazyk

čeština

Typ výsledku

Konferenční abstrakt

Obor

10600 1.6 Biological sciences

Stát vydavatele

Česká republika

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Kód RIV

RIV/00216224:14310/11:00053361

Organizační jednotka

Přírodovědecká fakulta

ISBN

978-80-210-5569-8

Klíčová slova česky

STR markery; mikrosatelity; populační struktura; Gammarus

Klíčová slova anglicky

STR markers; microsatellites; population structure; Gammarus
Změněno: 9. 1. 2012 17:06, RNDr. Kristína Křížová, Ph.D.

Anotace

V originále

Prameniště a pramenné stružky lze díky jejich specifickým fyzikálním a chemickým podmínkám považovat za relativně izolovaná stanoviště. Pro organismy vázané na tyto ekologicky vyhraněné biotopy může být problematické překonat terestrická prostředí, která jednotlivá prameniště oddělují. To platí zejména pro permanentní faunu, jejíž zástupci nemají možnost suchozemské biotopy překonat. Cílem této studie bylo kvantifikovat izolovanost vybraných prameništních populací s využitím mikrosatelitních markerů. Jako modelový organismus byl zvolen blešivec potoční (Gammarus fossarum), který je vázán na horní úseky toků, a lze tedy předpokládat, že jeho populace budou do určité míry fragmentované. Studované lokality byly na moravsko-slovenském hraničním hřebenu uspořádány v pěti párech na gradientu 130 km tak, že vzdálenost mezi jednotlivými páry byla cca 20 – 50 km, zatímco vzdálenost mezi lokalitami v rámci páru dosahovala pouze 0,5 – 2 km. Na každé z těchto deseti lokalit bylo odebráno 20 jedinců. Analýzou pěti mikrosatelitů bylo zjištěno, že jsou si studované populace geneticky bližší uvnitř jednotlivých párů pramenišť i přesto, že byly vzájemně odděleny hřebenem vnějších Západních Karpat a každá z nich spadala do jiného povodí (Váhu a Moravy, nebo Odry). Výjimku tvořil jeden pár lokalit, jenž byl unikátní i v dalších ohledech (100% polymorfismus, vysoká heterozygotnost, velký počet vzácných i privátních alel, rekombinační nerovnováha lokusů). Tok genů mezi párovými lokalitami může být na krátké vzdálenosti zprostředkován například zoochorií. Tyto výsledky však musí být ověřeny na základě zpracování většího počtu vzorků i markerů. Projekt byl realizován za finanční podpory ze státních prostředků prostřednictvím Ministerstva školství České republiky. Výzkumný záměr číslo MSM 0021622416.

Anglicky

The aim of this study was to quantify the isolation of elected populations of aquatic invertebrates with usage of analysis of microsatellite markers. As a model organism fresh water shrimp (Gammarus fossarum)was chosen.

Návaznosti

MSM0021622416, záměr
Název: Diverzita biotických společenstev a populací: kauzální analýza variability v prostoru a čase
Investor: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR, Diverzita biotických společenstev: kauzální analýza variability v prostoru a čase