2011
Universal relation between genome and stomatal size across tracheophytes and putative genome expansion during terrestrialization of plants
BUREŠ, Petr; Michaela BUREŠOVÁ; Petr ŠMARDA a Lucie HOROVÁZákladní údaje
Originální název
Universal relation between genome and stomatal size across tracheophytes and putative genome expansion during terrestrialization of plants
Název česky
Univerzální vztah mezi velikostí genomu a průduchů napříč cévnatými rostlinami a pravděpodobná expanze velikosti genomu během přechodu rostlin z vody na souš
Autoři
Vydání
Analytická cytometrie 2011, 2011
Další údaje
Jazyk
angličtina
Typ výsledku
Konferenční abstrakt
Obor
10600 1.6 Biological sciences
Stát vydavatele
Česká republika
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Označené pro přenos do RIV
Ano
Kód RIV
RIV/00216224:14310/11:00053562
Organizační jednotka
Přírodovědecká fakulta
ISBN
978-80-260-0676-3
Klíčová slova česky
jádroplazmový poměr; kapradiny; průduchy; rhyniofyty; svěrací buňky; velikost genomu; terestrializace
Klíčová slova anglicky
ferns; genome size; geophytes; guard cells; karyoplasmic ratio; rhyniophyta; stomata; terrestrialization
Příznaky
Mezinárodní význam
Změněno: 26. 3. 2019 22:23, prof. RNDr. Petr Bureš, Ph.D.
V originále
Relationship between DNA content and stomatal length was studied using flow cytometry in 126 species covering phylogeny of extant ferns (Monilophyta). Phylogenetic signal was detected for both studied parameters. Both correlation analysis and analysis of phylogenetically independent contrasts revealed that DNA content in ferns is positively correlated with stomatal length. Moreover, the arithmetic relation does not differ between monilophytes and flowering plants (p less than 0.05). Universal relation between genome and stomatal size across tracheophytes (= all land plants excluding bryophytes). The large stomata detected previously in fossil rhyniophytes (Horneophyton lignieri: 120–180 um, Aglaophyton major: 120–140 um, Rhynia gwynne-vaughanii: 90–100 um, or Nothia aphylla: 75–105 um) supports idea that CO2 rich ordovician atmosphere facilitated either polyploidization or retrotransposon proliferation in early land plants, which consequently promoted their terrestrialization.
Česky
Studovali jsme vztah mezi obsahem DNA a délkou průduchů u recentních kapradin (Monilophyta), kde tento vztah nebyl nikdy testován. 126 druhů analyzovaných pomocí průtokové cytometrie reprezentativně pokrývá fylogenezi kapradin. Kapradiny vykazují vysokou variabilitu a fylogenetického signál v DNA obsahu, stejně jako v délce průduchů; průměrné hodnoty z těchto znaků jsou vyšší než u krytosemenných rostlin. Největší genomy byly zjištěny u eusporangiátních bazálních kapradin (Psilotaceae, Ophioglossaceae, Equisetaceae, nikoli v Marattiaceae). Mezi leptosporangiatními kapradinami největší genomy měli zástupci čel. Tectariaceae, zatímco nejmenší "vodní kapradiny" (Marsilleaceae a Salviniaceae). Jak korelační analýza, tak analýza fylogeneticky nezávislých kontrastů ukázaly, že obsah DNA kapradin pozitivně koreluje s délkou průduchů. Navíc aritmetický vztah (genom / délka průduchů) je shodný u kapradin i kvetoucích rostlin (p menší než 0,05). Toto zjištění naznačuje, že tento vztah je univerzální pro všechny cévnaté rostliny (= všechny suchozemské rostliny bez mechorostů) a evoluce genomů rostlin by mohla být studována pomocí měření průduchů u fosílií.Velikosti průduchů fosilních rhyniofytů, např. Horneophyton lignieri (120 až 180 um), Aglaophyton major (120 až 140 um), Rhynia gwynne-vaughanii (90-100 um), nebo Nothia aphylla (75 - 105 um) jsou větší než u recentních krytosemenných či kapradin, což podporuje domněnku, že CO2 bohatá ordovická atmosféra umožnila genomovou expanzi, jež mohla významně spolupůsobit při adaptivních změnách při přechodu rostlin z vody na souš.
Návaznosti
| LC06073, projekt VaV |
| ||
| MSM0021622416, záměr |
|