J 2011

Základní trendy ve vývoji národopisu v německo-moravských vlastivědných muzeích

KIRSCH, Otakar

Základní údaje

Originální název

Základní trendy ve vývoji národopisu v německo-moravských vlastivědných muzeích

Název anglicky

Basic trends in the development of ethnography in German-Moravian ethnographic museums

Autoři

KIRSCH, Otakar (203 Česká republika, garant, domácí)

Vydání

Národopisný věstník, Praha, Česká národopisná společnost, 2011, 1211-8117

Další údaje

Jazyk

čeština

Typ výsledku

Článek v odborném periodiku

Obor

Archeologie, antropologie, etnologie

Stát vydavatele

Česká republika

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Kód RIV

RIV/00216224:14210/11:00053634

Organizační jednotka

Filozofická fakulta

Klíčová slova česky

Dějiny národopisu - německo-moravské muzejnictví - národopisné sbírky - moravští Němci - lidová kultura na Moravě

Klíčová slova anglicky

History of Etnography; German-Moravian Museology; Etnographic Collections; Moravian Germans; Folk Culture in Moravia

Štítky

Příznaky

Recenzováno
Změněno: 2. 4. 2012 13:30, Mgr. Petra Georgala

Anotace

V originále

Národopisné sbírky v německo-moravských vlastivědných muzeích prodělaly během svého dlouholetého vývoje řadu zásadních změn. Ty sice úzce souvisely s pronikáním dobových trendů z oblasti národopisu i muzejnictví do činnosti jednotlivých muzejních ústavů, nicméně byly významně ovlivněny i řadou dalších, především politických faktorů. Tato skutečnost se projevila již při samotném konstituování tohoto typu sbírek na přelomu devatenáctého a dvacátého století, které bylo do značné míry determinováno napjatými vztahy v rámci národnostně smíšeného území Moravy (potřeba uchovávat materiály z venkovského prostředí jako významný doklad tradiční německé kultury), ale i úzkou kooperací místních vlastivědných pracovníků s Rakouským národopisným muzeem.

Anglicky

Activities of German-Moravian etnographic museums in the field of folk culture have undergone and number of transformations and reversions in the course of their development. There was a connection with not only from the interference of etnographic and museological trends with their activities but also with political and nationalist factors. German groups started to realise the need to preserve materials from rural environment. In some Moravian regions (Křavaře, Hřebeč, Jihlava areas), groups of etnographic workers dedicated to folk culture were formed and their activities let to the foundation of several etnographic museums collections. The influence of the central Viennese institutions was, however, evident also in the further development of these institutions (e.g. as a model of classification of national collections, methods of presentation).