2011
Základní trendy ve vývoji národopisu v německo-moravských vlastivědných muzeích
KIRSCH, OtakarZákladní údaje
Originální název
Základní trendy ve vývoji národopisu v německo-moravských vlastivědných muzeích
Název anglicky
Basic trends in the development of ethnography in German-Moravian ethnographic museums
Autoři
KIRSCH, Otakar (203 Česká republika, garant, domácí)
Vydání
Národopisný věstník, Praha, Česká národopisná společnost, 2011, 1211-8117
Další údaje
Jazyk
čeština
Typ výsledku
Článek v odborném periodiku
Obor
Archeologie, antropologie, etnologie
Stát vydavatele
Česká republika
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Kód RIV
RIV/00216224:14210/11:00053634
Organizační jednotka
Filozofická fakulta
Klíčová slova česky
Dějiny národopisu - německo-moravské muzejnictví - národopisné sbírky - moravští Němci - lidová kultura na Moravě
Klíčová slova anglicky
History of Etnography; German-Moravian Museology; Etnographic Collections; Moravian Germans; Folk Culture in Moravia
Štítky
Příznaky
Recenzováno
Změněno: 2. 4. 2012 13:30, Mgr. Petra Georgala
V originále
Národopisné sbírky v německo-moravských vlastivědných muzeích prodělaly během svého dlouholetého vývoje řadu zásadních změn. Ty sice úzce souvisely s pronikáním dobových trendů z oblasti národopisu i muzejnictví do činnosti jednotlivých muzejních ústavů, nicméně byly významně ovlivněny i řadou dalších, především politických faktorů. Tato skutečnost se projevila již při samotném konstituování tohoto typu sbírek na přelomu devatenáctého a dvacátého století, které bylo do značné míry determinováno napjatými vztahy v rámci národnostně smíšeného území Moravy (potřeba uchovávat materiály z venkovského prostředí jako významný doklad tradiční německé kultury), ale i úzkou kooperací místních vlastivědných pracovníků s Rakouským národopisným muzeem.
Anglicky
Activities of German-Moravian etnographic museums in the field of folk culture have undergone and number of transformations and reversions in the course of their development. There was a connection with not only from the interference of etnographic and museological trends with their activities but also with political and nationalist factors. German groups started to realise the need to preserve materials from rural environment. In some Moravian regions (Křavaře, Hřebeč, Jihlava areas), groups of etnographic workers dedicated to folk culture were formed and their activities let to the foundation of several etnographic museums collections. The influence of the central Viennese institutions was, however, evident also in the further development of these institutions (e.g. as a model of classification of national collections, methods of presentation).