D 2011

Biotopové preference koroptve polní (Perdix perdix)

ČERNÝ, Martin, Dana RYMEŠOVÁ a Miroslav ŠÁLEK

Základní údaje

Originální název

Biotopové preference koroptve polní (Perdix perdix)

Název česky

Biotopové preference koroptve polní (Perdix perdix)

Název anglicky

Habitat preferences of the grey partridge (Perdix perdix)

Autoři

ČERNÝ, Martin, Dana RYMEŠOVÁ a Miroslav ŠÁLEK

Vydání

Praha, "Ornitologie - věda pro každého", celostátní konference ČSO, Mikulov. Sborník abstraktů z konference 7.-9. října 2011. s. 50-133, 2011

Nakladatel

Česká společnost ornitologická

Další údaje

Jazyk

čeština

Typ výsledku

Stať ve sborníku

Obor

10600 1.6 Biological sciences

Stát vydavatele

Česká republika

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Organizační jednotka

Přírodovědecká fakulta

ISBN

978-80-87572-01-6

Klíčová slova česky

biotop, koroptev polní, preference, plodiny, telemetrie, kompoziční analýza, Perdix, hnízdní úspěšnost

Klíčová slova anglicky

habitat, grey partridge, preferences, telemetry, radio-tracking, compositional analysis, Perdix, crop-plants, nest success
Změněno: 27. 10. 2011 04:04, Mgr. Dana Rymešová, Ph.D.

Anotace

V originále

Koroptev polní zaznamenala ve druhé polovině 20. století výrazný pokles početnosti, který je zdůvodňován především intenzifikací, chemizací a mechanizací zemědělství. Úbytek určitých biotopů, využívaných pro hnízdění, shánění potravy či ukrytí před predátory, je významným faktorem ovlivňujícím početnost populace. Cílem této studie bylo zhodnotit současné biotopové preference koroptve polní v předhnízdním a hnízdním období a posoudit, zda zastoupení biotopů v domovských okrscích ovlivňuje hnízdní úspěšnost koroptví. V okolí obce Milešín (kraj Vysočina) bylo v roce 2009 a 2010 telemetricky sledováno celkem 119 koroptví. V důsledku predace byly spolehlivé předhnízdní domovské okrsky (tj. 100% minimální konvexní polygony z lokací od rozpadu hejna do začátku snůšky) získány pro 74 jedinců (35 samců, 39 samic, z toho 3 ex. vypuštěné z umělého chovu). V programu ArcView 3.2 bylo nadefinováno 16 vrstev biotopů, které byly pro účely statistického hodnocení sloučeny do 9 kategorií: zástavba, les, obilí, řepka, louka, mez, remíz, zahrada, ostatní plodiny. Kompoziční analýzou v programu R (extenze adehabitat) byly porovnávány plochy biotopů v domovských okrscích s lokacemi jedinců v biotopech. Pomocí zobecněného lineárního modelu byl následně testován vliv ploch biotopů v okrscích, získaných z lokací za předhnízdní i hnízdní období, na riziko predace hnízda. Ze 44 nalezených hnízd bylo do analýzy zařazeno 38. V modelu byl zohledněn osud hnízda (1 = přežití hnízda, 0 = predace hnízda či hnízdící samice) a doba jeho expozice. Do přeživších hnízd byly zahrnuty i dvě snůšky v louce zničené při seči krátce před líhnutím. Souhrnně pro oba roky bylo zjištěno, že biotopy nejsou využívány náhodně, ani úměrně k nabídce (lambda = 0,065, P = 0,002). Nejvíce preferovanými biotopy v předhnízdních okrscích byly remíz a mez, ačkoli tvořily pouze 6-9 % plochy okrsků. Pořadí preferencí bylo následující: remíz > mez > řepka > obilí, zahrada, louka > les > ostatní plodiny > zástavba. Prvních šest kategorií představuje biotopy, v nichž byla nalézána hnízda. Z porovnávaných biotopů měla na přežívání hnízda vliv plocha remízu (chi2 = 6,143; df = 1; p = 0,013). S rostoucím zastoupením remízu v okrsku se zvyšovala pravděpodobnost přežití hnízda. Výsledky lze využít v návrzích vhodných agroenvironmentálních opatření na podporu početnosti populací koroptve polní v zemědělské krajině. Práce vznikla v rámci projektu GAČR 206/08/1281 Složky pohlavního výběru monogamního kura koroptve polní.