2011
Možnosti, limity a realita hodnocení protinádorové cílené terapie v ČR
DUŠEK, Ladislav; Rostislav VYZULA; Jitka ABRAHÁMOVÁ; Jindřich FÍNEK; Jana SKŘIČKOVÁ et. al.Základní údaje
Originální název
Možnosti, limity a realita hodnocení protinádorové cílené terapie v ČR
Název anglicky
Options, limits and reality for the assessment of cancer therapy in the Czech republic
Autoři
DUŠEK, Ladislav; Rostislav VYZULA; Jitka ABRAHÁMOVÁ; Jindřich FÍNEK; Jana SKŘIČKOVÁ; Jiří VORLÍČEK; Petr BRABEC; Daniel KLIMEŠ; Vít KANDRNAL; Zbyněk BORTLÍČEK; Ondřej MÁJEK ORCID a Tomáš PAVLÍK
Vydání
Postgraduální medicína, 2011, 1212-4184
Další údaje
Jazyk
čeština
Typ výsledku
Článek v odborném periodiku
Obor
30200 3.2 Clinical medicine
Stát vydavatele
Česká republika
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Kód RIV
RIV/00216224:14110/11:00053904
Organizační jednotka
Lékařská fakulta
Klíčová slova česky
cílená terapie nádorů; hodnocení onkologické léčby; personalizovaná medicína
Klíčová slova anglicky
targeted cancer therapy; cancer care assessment; personalized medicine
Příznaky
Recenzováno
Změněno: 25. 1. 2012 09:57, Mgr. Michal Petr
V originále
Práce shrnuje hlavní metodické principy hodnocení účinnosti, bezpečnosti a nákladové efektivnosti (CEA) současné cílené terapie zhoubných nádorů. Rozbor metodiky dokládá především význam dat z klinické praxe pro hodnocení personalizované léčby. Z přehledu mezinárodní literatury vyplývá, že české zdravotnictví se v této oblasti potýká s řadou problémů, zejména: 1. není stanovena hranice přijatelné ceny za jednotkový zdravotní benefit (willingness to pay); 2. chybí standardizovaná metodika pro analýzy nákladové efektivnosti respektující specifika různých oblastí medicíny; 3. není ustaven nezávislý subjekt, který by procesně i odborně analýzy nákladové efektivnosti garantoval a prováděl; 4. analýzy klinických dat brzdí nedostatečná konsolidace různých datových zdrojů. Česká onkologická společnosti ČLS JEP v této situaci usiluje o zajištění funkční datové základny, a to ustavením specifických klinických registrů přímo v praxi komplexních onkologických center (KOC). K datu 30. 10. 2010 bylo v registrech ČOS validováno více než 9050 záznamů o 12 léčivých přípravcích z kategorie cílené terapie nádorů. Analýza dat registrů dokládá kontrolované a účinné využívání cílené terapie v síti KOC; většina hodnocených preparátů dosahuje ve srovnání s publikovanými klinickými studiemi stejných nebo lepších hodnot přežití. Kritická analýza populačních dat avšak ukazuje na velkou heterogenitu v dostupnosti cílené terapie mezi regiony ČR.
Anglicky
Educational part of this work summarizes principles and problems associated with assessment of efficacy, safety and cost-effectiveness (CEA) of current targeted cancer therapy. Methodical survey highlights impact of data collected in clinical practice for relevant evaluation of this segment of personalized medicine. Based on survey of international literature, the review concludes that Czech health care system is still limited by a number of problems, namely: 1. there is not defined willingness to pay threshold; 2. lack of standardized methodology for the field of CEA; 3. there is none institutionally based, independent agency with capability to guarantee the field of CEA in a nationwide scale; 4. insufficient collaborative background of hospital information systems and consecutive problems with data accessibility. Regarding these drawbacks, the Czech Society for Oncology strives to build functional information platform in a form of specialized clinical registries, operating over the network of the Czech comprehensive cancer centres (CCCs). In the date of last validation necking (30. 10. 2010), the registries contained more than 9050 of fulfilled records on 12 targeted medications. Analysis of this representative data set proved well controlled usage of this cost demanding therapy in the CCCs as well as satisfying outcomes of the therapy. Most of the medications reached the same or even better survival parameters than in published randomized clinical trials. However, critical audit of epidemiological data revealed significant interregional heterogeneity in the accessibility of this therapy to cancer patients.