Subjektivní teorie učitelů o výukové komunikaci

ŠALAMOUNOVÁ, Zuzana a Roman ŠVAŘÍČEK. Subjektivní teorie učitelů o výukové komunikaci. In 19. výroční konference České asociace pedagogického výzkumu. 2011.

Základní údaje

• Originální název: Subjektivní teorie učitelů o výukové komunikaci
• Název česky: Subjektivní teorie učitelů o výukové komunikaci
• Název anglicky: Teachers subjective theories on educational communication
• Autoři: ŠALAMOUNOVÁ, Zuzana a Roman ŠVAŘÍČEK.
• Vydání: 19. výroční konference České asociace pedagogického výzkumu, 2011.

Další údaje

• Originální jazyk: čeština
• Typ výsledku: Vyžádané přednášky
• Obor: 50300 5.3 Education
• Stát vydavatele: Česká republika
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• Organizační jednotka: Filozofická fakulta
• Klíčová slova anglicky: educational communication; subjective theories; teacher

Anotace

Příspěvek se zabývá otázkou, jak učitelé subjektivně vnímají výukovou komunikaci (její nastavení a průběh). Výsledná podoba výukové komunikace je závislá primárně na učiteli, neboť právě učitel určuje její podobu – volí téma komunikace, vymezuje, kdo bude mluvit, přerušuje promluvy žáků a vybírá další mluvčí, posuzuje, zda jsou odpovědi ve vztahu k danému tématu relevantní, komentuje, co bylo řečeno, atd. (Myhill, Jones, & Hoper, 2006). Učitel přitom má jasný záměr, proč komunikaci organizuje určitým způsobem, a cíl, ke kterému daným nastavením směřuje – má vytvořenou představu o ideálním komunikačním schématu, kterému se snaží v reálné hodině přiblížit. V tomto kontextu můžeme hovořit o subjektivních teoriích učitelů o výukové komunikaci, které jsou součástí jejich pojetí výuky (srov. Mareš et al., 1996). Cílem příspěvku je tyto subjektivní teorie prozkoumat na základě analýzy dat z hloubkových rozhovorů s učiteli. Příspěvek vychází z terénního etnografi ckého výzkumu zaměřeného na komunikaci mezi učitelem a žáky na 2. stupni základní školy. Sledována byla výuková komunikace v hodinách šestnácti různých učitelů na čtyřech různých školách. Data byla získána pomocí přímého pozorování a videonahrávek vyučovacích hodin, dále pomocí hloubkových rozhovorů s učiteli a žáky a dotazníků pro žáky. Předneseno v rámci Sympozia 2: Komunikace ve školní třídě, na konferenci ČAPV 2011.

Anotace anglicky

Příspěvek se zabývá otázkou, jak učitelé subjektivně vnímají výukovou komunikaci (její nastavení a průběh). Výsledná podoba výukové komunikace je závislá primárně na učiteli, neboť právě učitel určuje její podobu – volí téma komunikace, vymezuje, kdo bude mluvit, přerušuje promluvy žáků a vybírá další mluvčí, posuzuje, zda jsou odpovědi ve vztahu k danému tématu relevantní, komentuje, co bylo řečeno, atd. (Myhill, Jones, & Hoper, 2006). Učitel přitom má jasný záměr, proč komunikaci organizuje určitým způsobem, a cíl, ke kterému daným nastavením směřuje – má vytvořenou představu o ideálním komunikačním schématu, kterému se snaží v reálné hodině přiblížit. V tomto kontextu můžeme hovořit o subjektivních teoriích učitelů o výukové komunikaci, které jsou součástí jejich pojetí výuky (srov. Mareš et al., 1996). Cílem příspěvku je tyto subjektivní teorie prozkoumat na základě analýzy dat z hloubkových rozhovorů s učiteli. Příspěvek vychází z terénního etnografi ckého výzkumu zaměřeného na komunikaci mezi učitelem a žáky na 2. stupni základní školy. Sledována byla výuková komunikace v hodinách šestnácti různých učitelů na čtyřech různých školách. Data byla získána pomocí přímého pozorování a videonahrávek vyučovacích hodin, dále pomocí hloubkových rozhovorů s učiteli a žáky a dotazníků pro žáky. Předneseno v rámci Sympozia 2: Komunikace ve školní třídě, na konferenci ČAPV 2011.

Návaznosti

• GA406/09/0752, projekt VaV: Název: Komunikace ve školní třídě

Investor: Grantová agentura ČR, Komunikace ve školní třídě

• GD406/09/H040, projekt VaV: Název: Škola: výzkum vnitřních procesů a vnějších podmínek jejího fungování

Investor: Grantová agentura ČR, Škola: výzkum vnitřních procesů a vnějších podmínek jejího fungování