Od pseudodialogu k dialogickému vyučování

ŠEĎOVÁ, Klára. Od pseudodialogu k dialogickému vyučování. In 19. výroční konference České asociace pedagogického výzkumu. 2011.

Základní údaje

• Originální název: Od pseudodialogu k dialogickému vyučování
• Název česky: Od pseudodialogu k dialogickému vyučování
• Název anglicky: From pseudodialog to dialogic teaching
• Autoři: ŠEĎOVÁ, Klára (203 Česká republika, garant, domácí).
• Vydání: 19. výroční konference České asociace pedagogického výzkumu, 2011.

Další údaje

• Originální jazyk: čeština
• Typ výsledku: Vyžádané přednášky
• Obor: 50300 5.3 Education
• Stát vydavatele: Česká republika
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• Kód RIV: RIV/00216224:14210/11:00050308
• Organizační jednotka: Filozofická fakulta
• Klíčová slova anglicky: dialogic teaching; educational communication
• Štítky: rivok
• Příznaky: Recenzováno

Anotace

Příspěvek vychází z konceptu dialogického vyučování coby způsobu výuky, v němž je řeč užívána jako nástroj ke stimulaci žákovského myšlení a porozumění. Dialogické vyučování má povahu rozhovoru mezi učitelem a žáky, který je kolektivní, reciproční, podpůrný, kumulativní a záměrný (Alexander, 2006). V příspěvku je na základě empirických dat diskutováno, do jaké míry se realita v českých základních školách blíží konceptu dialogického vyučování a do jaké míry jde spíše o pseudodialog (Mareš, 1972), tedy o rutinizovaný sled uzavřených otázek, které učitel klade žákům a na něž vyžaduje předem danou odpověď. Cílem je pokusit se porozumět reálnému komunikačnímu chování učitelů (a žáků) na pozadí normativního ideálu dialogického vyučování. Příspěvek vychází z terénního etnografi ckého výzkumu zaměřeného na komunikaci mezi učitelem a žáky na 2. stupni základní školy. Sledována byla výuková komunikaci v hodinách šestnácti různých učitelů na čtyřech různých školách. Data byla získána pomocí přímého pozorování a videonahrávek vyučovacích hodin, dále pomocí hloubkových rozhovorů s učiteli a žáky a dotazníků pro žáky.

Anotace anglicky

Příspěvek vychází z konceptu dialogického vyučování coby způsobu výuky, v němž je řeč užívána jako nástroj ke stimulaci žákovského myšlení a porozumění. Dialogické vyučování má povahu rozhovoru mezi učitelem a žáky, který je kolektivní, reciproční, podpůrný, kumulativní a záměrný (Alexander, 2006). V příspěvku je na základě empirických dat diskutováno, do jaké míry se realita v českých základních školách blíží konceptu dialogického vyučování a do jaké míry jde spíše o pseudodialog (Mareš, 1972), tedy o rutinizovaný sled uzavřených otázek, které učitel klade žákům a na něž vyžaduje předem danou odpověď. Cílem je pokusit se porozumět reálnému komunikačnímu chování učitelů (a žáků) na pozadí normativního ideálu dialogického vyučování. Příspěvek vychází z terénního etnografi ckého výzkumu zaměřeného na komunikaci mezi učitelem a žáky na 2. stupni základní školy. Sledována byla výuková komunikaci v hodinách šestnácti různých učitelů na čtyřech různých školách. Data byla získána pomocí přímého pozorování a videonahrávek vyučovacích hodin, dále pomocí hloubkových rozhovorů s učiteli a žáky a dotazníků pro žáky.

Návaznosti

• GA406/09/0752, projekt VaV: Název: Komunikace ve školní třídě

Investor: Grantová agentura ČR, Komunikace ve školní třídě