Současné přístupy aplikované v rámci revitalizace krajiny v bývalých těžebních oblastech postindustriální kraijny

RUDA, Aleš a Hana SVATOŇOVÁ. Současné přístupy aplikované v rámci revitalizace krajiny v bývalých těžebních oblastech postindustriální kraijny. In Geografie a geoinformatika, výzva pro praxi a vzdělávání. 2011.

Základní údaje

• Originální název: Současné přístupy aplikované v rámci revitalizace krajiny v bývalých těžebních oblastech postindustriální kraijny
• Název česky: Současné přístupy aplikované v rámci revitalizace krajiny v bývalých těžebních oblastech postindustriální kraijny
• Název anglicky: CURRENT APPROACHES APPLIED IN THE LANDSCAPE RESTORATION IN OSLAVANY POST-INDUSTRIAL MINING AREA
• Autoři: RUDA, Aleš a Hana SVATOŇOVÁ.
• Vydání: Geografie a geoinformatika, výzva pro praxi a vzdělávání, 2011.

Další údaje

• Originální jazyk: čeština
• Typ výsledku: Konferenční abstrakt
• Obor: Zemský magnetismus, geodesie, geografie
• Stát vydavatele: Česká republika
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• Organizační jednotka: Pedagogická fakulta
• Klíčová slova česky: rekultivace; revitalizace;resocializace krajiny; brownfields, haldy, postindustriální krajina, Oslanavany
• Klíčová slova anglicky: landscape restoration; reclamation; revitalization; brownfield, mine spoils, post-industrial landscape, Oslavany region

Anotace

Snaha o odstranění škod po ukončení důlní činnosti má v České republice více než 150 let dlouhou tradici. Vývoj pohledů na opětovné využívání a oživení krajiny se odráží i v termínech rekultivace, revitalizace a resocializace. Nejvýraznějšími příklady snah o rekonstrukci krajiny po těžbě jsou především povrchové Severočeské dobývací prostory. Příkladem menšího postindustriálního prostoru po ukončení hlubinné těžby je oblast Rosicko-Oslavanska, kde vlastní těžba a spalování uhlí v oslavanské elektrárně bylo ukončeno v roce 1993. Halda hlušiny z hlubinného dolu Kukla v Oslavanech byla rekultivována (zatravnění, vysázení keřů a stromů), nyní je však hlušina druhotně využívána a z haldy odebírána. Třídění materiálů, odvoz těžkou technikou a další technické práce narušily již rekultivované plochy včetně přirozeného postupu vegetace. Halda popílku po spalování uhlí je ve vlastnictví soukromé firmy (Prefa, a.s.), která popílek a strusku využívá jako plnidlo do panelů a tvárnic. Postupně je tak odebírán materiál z haldy, jejíž aktivní stěna je zdrojem prachu pro město Oslavany. Na prozatím nedotknutých částech svahů haldy je uchycena vegetace vytvářející pestrá vegetační společenstva, která se navíc diverzifikují podle světových stran. V dotazníkovém šetření mezi obyvateli Oslavan týkajícího se jejich vnímání stavu životního prostředí se neprojevilo negativní vnímání popílku jako zdroje znečištění ovzduší, celkově obyvatelé vnímají spíše trendové jevy týkající se rostoucí dopravy (negativně), odpadového hospodářství (kladně) apod.

Anotace anglicky

The Oslavany region situated 30 km southwest of Brno represents one of many smaller existing post industrial mining areas called brownfields. Many reclamation approaches applying in larger areas have been taken into consideration worldwide. Mostly the problem of smaller ones lies in fragmented attitudes of the post industrial landscape restoration. It means that several uncontrolled experiments are being done. Created mine spoils can be technically restored after 8 years of deposits stabilization. During this time a specific stage of vegetation succession can develop which could culminate with stages close to climax. This process of spontaneous succession could be more beneficial than following technically conducted rehabilitation of mine spoil or their new mining. After some time changed landscape reached back its balance and another human impact can start it again. Besides that repeated extractions of stored material can be seen. The process of landscape disturbance starts again and erosion with weathering is inevitable. But according to our legislative it can be done.

Návaznosti

• IAA300860903, projekt VaV: Název: Osud české postindustriální krajiny

Investor: Akademie věd ČR, Osud české postindustriální krajiny