Figuren und Wortspiele in den byzantinischen Bettelgedichten und die Frage der Autorschaft

KULHÁNKOVÁ, Markéta. Figuren und Wortspiele in den byzantinischen Bettelgedichten und die Frage der Autorschaft. Graeco-Latina Brunensia. Brno: Masarykova Univerzita, 2011, roč. 16, č. 1, s. 29-39. ISSN 1803-7402.

Základní údaje

Originální název

Figuren und Wortspiele in den byzantinischen Bettelgedichten und die Frage der Autorschaft

Název česky

Figury a slovní hříčky v byzantských žebravých básních a autorská otázka

Název anglicky

Poetical Figures and Puns in the Byzantine Begging Poetry and the Question of the Authorship

Autoři

KULHÁNKOVÁ, Markéta ORCID

Vydání

Graeco-Latina Brunensia, Brno, Masarykova Univerzita, 2011, 1803-7402

---

Další údaje

Jazyk

němčina

Typ výsledku

Článek v odborném periodiku

Obor

Písemnictví, masmedia, audiovize

Stát vydavatele

Česká republika

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Odkazy

URL

Označené pro přenos do RIV

Ano

Kód RIV

RIV/00216224:14210/11:00054937

Organizační jednotka

Filozofická fakulta

Klíčová slova česky

byzantská žebravá poezie básnické figury slovní hříčky autorství

Klíčová slova anglicky

Byzantine Begging Poetry Poetic Figures Wordplay Authorship

Příznaky

Mezinárodní význam, Recenzováno

---

Anotace

V originále

Das Ziel dieses Aufsatzes ist es, auf manche betrachtenswerte Spezifika im Gebrauch der rhetorischen Figuren und Wortspiele in drei Gruppen von byzantinischen Betteledichten (Theodoros Prodromos, Manganeios Prodromos, Ptochoprodromos, Mitte des 12. Jhs.) hinzuweisen und zu überprüfen, ob diese Analyse zu der Lösung der Autorenfrage beitragen kann. Als ein gemeinsamer Wesenszug der Gedichte im Fünfzehnsilber sind vor allem zwei spezifische Arten von Parallelismus (bzw. Antithese) zu bezeichnen, nämlich der binäre und der dreifache. Im Folgenden analysiert der Beitrag den Gebrauch von anderen Figuren und Wortspielen in den drei Sammlungen und konstatiert Ähnlichkeiten vor allem zwischen den Gedichten des Manganeios Prodromos und der Ptochoprodromika (vor allem was die /pseudo/etymologischen Spielereien betrifft). Der Aufsatz erwähnt auch einige lexikalische und motivische Parallelen, die bis jetz in den Fachliteratur nicht erwähnt wurden.

Česky

Cílem studie je představit některé charakteristické rysy v použití básnických figur a slovních hříček ve třech korpusech byzantských žebravých básní (Theodoros Prodromos, Manganeios Prodromos a Ptochoprodromos, polovina 12. stolet) a zjistit, zda jejich analýza může pomoci při řešení autorské otázky. Jsou prezentovány dva charakteristické typy paralelismu (antiteze) - binární a trojitý - typické nejen pro žebravou poezii, ale obecně pro byzantský "politický verš", patnáctislabičný přízvučný jamb. Studie pokračuje analýzou rozdílů a shod v použití figur mezi zmíněnými třemi skupinam básní. V básních Mangania Prodroma se vyskytuje nejčastěji paronomázie, etymologická figura a další (pseudo)etymologické hříčky. Mezi básněmi Ptochoprodromik a Manganeia Prodroma lze nalézt mnohé podobnosti. Na druhé straně literární techniky Theodora Prodroma jsou pestřejší a často bez paralel ve zbylých dvou sbírkách. Studie se také stručně zabývá některými dosud v odborné literatuře nezmíněnými lexikálními a motivickými paralelami mezi básněmi Manganeia Prodroma a sbírkou Ptochoprodromik.

Anglicky

The aim of this paper is to highlight some characteristic features in the use of poetical figures and puns in three corpora of Byzantine begging poems (Theodoros Prodromos, Manganeios Prodromos and Ptochoprodromos, mid-12th century) and to examine whether their analysis would shed light on the question of the authorship of these texts. At the beginning the two types of parallelism (antithesis) are presented – binary and triple –, characteristic not only for begging poetry but for the Byzantine “political verse”, a fifteen-syllable accentual iambic verse in general. The paper continues with the analysis of the differences and similarities in the use of figures among the three collections. In Manganeios Prodromos the very frequent occurrences of paronomasia, figura etymologica and other (pseudo)etymological puns can be observed. Many similarities in the use of figures can be found between the poems of Ptochoprodromika and Manganeios Prodromos. On the other hand, Theodoros Prodromos’ literary techniques are more varied and often without parallels in the other two collections. The paper also briefly discusses some hitherto unrecognized lexical and motific parallels between Manganeios Prodromos and the Ptochoprodromika collection.

---

Návaznosti

MSM0021622435, záměr

Název: Středisko pro interdisciplinární výzkum starých jazyků a starších fází jazyků moderních Investor: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR, Středisko pro interdisciplinární výzkum starých jazyků a starších fází jazyků moderních