2011
Figuren und Wortspiele in den byzantinischen Bettelgedichten und die Frage der Autorschaft
KULHÁNKOVÁ, MarkétaZákladní údaje
Originální název
Figuren und Wortspiele in den byzantinischen Bettelgedichten und die Frage der Autorschaft
Název česky
Figury a slovní hříčky v byzantských žebravých básních a autorská otázka
Název anglicky
Poetical Figures and Puns in the Byzantine Begging Poetry and the Question of the Authorship
Autoři
KULHÁNKOVÁ, Markéta (203 Česká republika, garant, domácí)
Vydání
Graeco-Latina Brunensia, Brno, Masarykova Univerzita, 2011, 1803-7402
Další údaje
Jazyk
němčina
Typ výsledku
Článek v odborném periodiku
Obor
Písemnictví, masmedia, audiovize
Stát vydavatele
Česká republika
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Odkazy
Kód RIV
RIV/00216224:14210/11:00054937
Organizační jednotka
Filozofická fakulta
Klíčová slova česky
byzantská žebravá poezie básnické figury slovní hříčky autorství
Klíčová slova anglicky
Byzantine Begging Poetry Poetic Figures Wordplay Authorship
Příznaky
Mezinárodní význam, Recenzováno
Změněno: 18. 10. 2015 18:12, doc. Mgr. et Mgr. Markéta Kulhánková, Ph.D.
V originále
Das Ziel dieses Aufsatzes ist es, auf manche betrachtenswerte Spezifika im Gebrauch der rhetorischen Figuren und Wortspiele in drei Gruppen von byzantinischen Betteledichten (Theodoros Prodromos, Manganeios Prodromos, Ptochoprodromos, Mitte des 12. Jhs.) hinzuweisen und zu überprüfen, ob diese Analyse zu der Lösung der Autorenfrage beitragen kann. Als ein gemeinsamer Wesenszug der Gedichte im Fünfzehnsilber sind vor allem zwei spezifische Arten von Parallelismus (bzw. Antithese) zu bezeichnen, nämlich der binäre und der dreifache. Im Folgenden analysiert der Beitrag den Gebrauch von anderen Figuren und Wortspielen in den drei Sammlungen und konstatiert Ähnlichkeiten vor allem zwischen den Gedichten des Manganeios Prodromos und der Ptochoprodromika (vor allem was die /pseudo/etymologischen Spielereien betrifft). Der Aufsatz erwähnt auch einige lexikalische und motivische Parallelen, die bis jetz in den Fachliteratur nicht erwähnt wurden.
Česky
Cílem studie je představit některé charakteristické rysy v použití básnických figur a slovních hříček ve třech korpusech byzantských žebravých básní (Theodoros Prodromos, Manganeios Prodromos a Ptochoprodromos, polovina 12. stolet) a zjistit, zda jejich analýza může pomoci při řešení autorské otázky. Jsou prezentovány dva charakteristické typy paralelismu (antiteze) - binární a trojitý - typické nejen pro žebravou poezii, ale obecně pro byzantský "politický verš", patnáctislabičný přízvučný jamb. Studie pokračuje analýzou rozdílů a shod v použití figur mezi zmíněnými třemi skupinam básní. V básních Mangania Prodroma se vyskytuje nejčastěji paronomázie, etymologická figura a další (pseudo)etymologické hříčky. Mezi básněmi Ptochoprodromik a Manganeia Prodroma lze nalézt mnohé podobnosti. Na druhé straně literární techniky Theodora Prodroma jsou pestřejší a často bez paralel ve zbylých dvou sbírkách. Studie se také stručně zabývá některými dosud v odborné literatuře nezmíněnými lexikálními a motivickými paralelami mezi básněmi Manganeia Prodroma a sbírkou Ptochoprodromik.
Anglicky
The aim of this paper is to highlight some characteristic features in the use of poetical figures and puns in three corpora of Byzantine begging poems (Theodoros Prodromos, Manganeios Prodromos and Ptochoprodromos, mid-12th century) and to examine whether their analysis would shed light on the question of the authorship of these texts. At the beginning the two types of parallelism (antithesis) are presented – binary and triple –, characteristic not only for begging poetry but for the Byzantine “political verse”, a fifteen-syllable accentual iambic verse in general. The paper continues with the analysis of the differences and similarities in the use of figures among the three collections. In Manganeios Prodromos the very frequent occurrences of paronomasia, figura etymologica and other (pseudo)etymological puns can be observed. Many similarities in the use of figures can be found between the poems of Ptochoprodromika and Manganeios Prodromos. On the other hand, Theodoros Prodromos’ literary techniques are more varied and often without parallels in the other two collections. The paper also briefly discusses some hitherto unrecognized lexical and motific parallels between Manganeios Prodromos and the Ptochoprodromika collection.
Návaznosti
| MSM0021622435, záměr |
|