Monitoring pacientů s těžkým poraněním mozku

SMRČKA, Martin. Monitoring pacientů s těžkým poraněním mozku. Česká a slovenská neurologie a neurochirurgie. 2011, roč. 74/107, č. 1, s. 9-20. ISSN 1210-7859.

Základní údaje

Originální název

Monitoring pacientů s těžkým poraněním mozku

Název anglicky

Monitoring of Patients with Severe Head Injury

Autoři

SMRČKA, Martin

Vydání

Česká a slovenská neurologie a neurochirurgie, 2011, 1210-7859

---

Další údaje

Jazyk

čeština

Typ výsledku

Článek v odborném periodiku

Obor

30000 3. Medical and Health Sciences

Stát vydavatele

Česká republika

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Impakt faktor

Impact factor: 0.279

Označené pro přenos do RIV

Ano

Kód RIV

RIV/00216224:14110/11:00054951

Organizační jednotka

Lékařská fakulta

UT WoS

000287787700001

Klíčová slova česky

těžké poranění mozku; multimodální monitoring

Klíčová slova anglicky

severe head injury; multimodal monitoring

Příznaky

Mezinárodní význam

---

Anotace

V originále

Pacienti s těžkým poraněním mozku jsou obecně definováni jako pacienti s poresuscitačním GCS menší než 8. Jedná se tedy o pacienty, kteří jsou v relativně hlubokém bezvědomí a nevyhoví výzvě. Z toho důvodu je nutný kontinuální multimodální monitoring parametrů, které nám poskytnou nezbytné informace o zdravotním stavu pacientů a jejich mozkových funkcích. V současné době máme možnost kromě běžných monitorovaných parametrů v rámci intenzivní péče (krevní tlak, centrální žilní tlak, pulzní oxymetrie, end-tidal CO2 ve vydechovaném vzduchu, tělesná teplota, laboratorní monitoring, bilance tekutin) monitorovat také hodnoty některých mozkových a nitrolebních parametrů. Pochopitelný je monitoring neurologického stavu, především stav vědomí a šíře zornic. V rámci metod invazivního monitoringu je v současné době u této skupiny pacientů prakticky povinností monitorovat nitrolební tlak (ICP), a to buď pomocí komorové drenáže, nebo intraparenchymovým čidlem. Zároveň s tím monitorujeme také mozkový perfuzní tlak (CPP). Prakticky standardem se stal také monitoring tkáňové oxymetrie (PtiO2) a na mnoha pracovištích se provádí též běžně monitoring pomocí mikrodialýzy. Pro klinika je samozřejmě také velmi důležitý CT monitoring, hlavně v počátečních fázích po poranění, kvůli eventuální indikaci operačního výkonu. Velmi důležité je, že jednotlivé metody multimodálního monitoringu musejí být vyhodnocovány ve vzájemné souvislosti. Speciální softwary nám pomáhají vyhodnocovat indexy cévní reaktivity, které slouží ke stanovení optimálního mozkového perfuzního tlaku pro konkrétního pacienta. Monitoring mozkové fyziologie nesmí být samoúčelný, ale musí sloužit k včasné diagnostice patologických stavů a zároveň musí fungovat jako kontrolní indikátor správně provedené terapeutické intervence.

Anglicky

Head injury is defined as severe in patients with a post-resuscitation Glasgow coma scale (GCS) figure of 8. Such patients are relatively deeply unconscious and cannot follow instructions. Therefore we need continuously to monitor those parameters that provide us with important information regarding patient condition and brain function. In recent years, the possibility of monitoring certain cerebral and intracranial function parameters has been added to the routine intensive care watch repertoire of pulse oxymetry, blood pressure, body temperature, laboratory monitoring, central venous pressure, fluid balance, end-tidal CO2, etc. Monitoring of neurological status, particularly the level of consciousness (GCS) and the pupils is obvious. In terms of invasive intracranial monitoring it is currently practically mandatory that intracranial pressure (ICP) be monitored, either by means of external ventricular drainage or by intraparenchymal probe. As well as this, we monitor cerebral perfusion pressure (CPP). Monitoring of brain tissue oxymetry (PtiO2) is becoming a standard modality, while microdialysis is also frequent in some departments. CT monitoring is very important to the clinician, particularly in the initial phases after the injury, mainly as an indication for decision-making in certain operative procedures. Individual approaches to multimodal monitoring have to be evaluated in relationship to one another and the patient. Special types of software help us to evaluate the indices of vascular reactivity and this knowledge is currently used to establish the optimal CPP for the individual patient. Monitoring of cerebral physiology should not be purposeless, but should serve for early diagnostics of pathological conditions and at the same time may indicate a correctly performed therapeutical intervention.