2011
Les non-lieux de François Bon: une anthropologie esthétisante des lieux post-modernes
DYTRT, PetrZákladní údaje
Originální název
Les non-lieux de François Bon: une anthropologie esthétisante des lieux post-modernes
Název česky
Ne-místa v textech Françoise Bona: estetizující antropologie postmodeních prostor
Název anglicky
Non-places in works by François Bon: an aesthetic anthropology of postmodern places
Autoři
DYTRT, Petr (203 Česká republika, garant, domácí)
Vydání
1. vyd. München, Les Lieux de l'extrême contemporain, od s. 175-182, 8 s. Romania Viva, 2011
Nakladatel
Martin Meidenbauer Verlagsbuchhandlung
Další údaje
Jazyk
francouzština
Typ výsledku
Kapitola resp. kapitoly v odborné knize
Obor
Písemnictví, masmedia, audiovize
Stát vydavatele
Německo
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Forma vydání
tištěná verze "print"
Kód RIV
RIV/00216224:14210/11:00049539
Organizační jednotka
Filozofická fakulta
ISBN
978-3-89975-269-4
Klíčová slova česky
François Bon; non-lieux; ne-místa; současný francouzský román; literární antropologie
Klíčová slova anglicky
François Bon; non-lieux; ; contemporary French novel; literary anthropology
Štítky
Příznaky
Mezinárodní význam, Recenzováno
Změněno: 26. 10. 2016 10:30, Mgr. Vendula Hromádková
V originále
Partant de l’hypothese que l’espace est le reflet de l’époque qui l’a créée au meme point que la littérature est le reflet de l’époque ou elle prend naissance, il est possible de postuler que l’espace qui est se construit dans les romans contemporains représente le reflet de l’espace qui entoure le romancier de meme que le lecteur. S’il y a des auteurs qui se montrent plus attentifs a la constitution de la dimension spatiale que d’autres, il est évident que pour François Bon l’espace devient un élément constitutif de l’univers fictionnel. François Bon offre une vue sur les lieux du travail et de l’usine et a travers une description détaillée de l’espace urbain avec ses batiments déshumanisés de fer, béton et verre qui permet de faire le point sur le role que joue l’architecture (post- et/ou ultra-) moderne dans une littérature qui peine a souscrire a une modernité romanesque.
Česky
Text vychází z předpokladu, že prostor je odrazem doby, která mu dala vzniknout, podobně, jako je literatura odrazem doby, v níž se rodí. Je možné předpokládat, že prostor současných románů je odrazem prostoru, který obklopuje kolem romanopisce, stejně jako čtenáře v době, kdy text vzniká. Pokud jsou autoři, kteří jsou pozornější k vytváření prostorového rozměru textu, je jisté, že jím je právě François Bon, pro nějž je současný prostor středobodem fikčního světa. François Bon dává nahlédnout do prostoru továrny a manuální práce a prostřednictvím podrobného popisu městského prostoru s odlidštěnými budovami ze železa, betonu a skla umožňuje zhodnotit roli (post-a / nebo ultra) moderní architektury v literatuře, která se jen zdrženlivě hlásí k moderním románu
Anglicky
The text is based on the assumption that space is a reflection of time, which gave birth to him, just as literature is a reflection of the time in which it was born. If there are authors who are more attentive to the creation of the spatial dimension of the text, it is certainly François Bon, for which space is the current centerpiece of the fictional world. François Bon gives an insight into the factory and manual labor, and through a detailed description of the urban area with dehumanised buildings from a of iron, concrete and glass allows to evaluate the role (post-and / or ultra) modern architecture in the literature, which reports only restrained to the modern novel.
Návaznosti
| KJB901640606, projekt VaV |
|