Západokarpatská pěnovcová slatiniště – příběh dlouhý 17 tisíc let

HORSÁK, Michal, Michal HÁJEK, Petra HÁJKOVÁ, Lubomír TICHÝ a Daniel DÍTĚ. Západokarpatská pěnovcová slatiniště – příběh dlouhý 17 tisíc let. Online. Živa. 2012, roč. 60, č. 1, s. 8-9. ISSN 0044-4812. [citováno 2024-04-23]

Základní údaje

• Originální název: Západokarpatská pěnovcová slatiniště – příběh dlouhý 17 tisíc let
• Název anglicky: Western Carpathian tufa fens - a seventeen-thousand-year-old history
• Autoři: HORSÁK, Michal (203 Česká republika, garant, domácí), Michal HÁJEK (203 Česká republika, domácí), Petra HÁJKOVÁ (203 Česká republika, domácí), Lubomír TICHÝ (203 Česká republika, domácí) a Daniel DÍTĚ (703 Slovensko)
• Vydání: Živa, 2012, 0044-4812.

Další údaje

• Originální jazyk: čeština
• Typ výsledku: Článek v odborném periodiku
• Obor: 10600 1.6 Biological sciences
• Stát vydavatele: Česká republika
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• Kód RIV: RIV/00216224:14310/12:00057083
• Organizační jednotka: Přírodovědecká fakulta
• Klíčová slova anglicky: Calcareous fens; palaeoecology; historical development; radiocarbon dating; fossil records; snails; vascular plants
• Štítky: AKR, rivok

Anotace

Na základě ekologického výzkumu současného rozšíření druhů měkkýšů a rostlin na vápnitých slatiništích Západních Karpat a rovněž paleoekologických studií fosilních dokladů, doplněných o absolutní radiokarbonové datování, jsme potvrdily rozdíly ve stáří izolovaných slatinišť mezi vnější, flyšovou částí a vnitřní částí Západních Karpat. Většina lokalit ve vnější části je mladá, její vznik nebo současná bezlesá podoba souvisí s lidskou kolonizací v historické době, zejména v posledních 700 letech. Naopak slatiniště ve vnitřní části jsou starší, některé lokality dokonce přetrvávají po celou dobu poledové doby, případně až z období pozdního glaciálu. Tento rozdíl ve stáří lokalit může spolehlivě vysvětlit rozšíření reliktních druhů i korelaci slatiništních specialistů se stářím lokalit. Vyšší počet takových druhů je vázán na staré, reliktní lokality, které tak mají vysokou ochranářskou i vědeckou hodnotu.

Anotace anglicky

On the basis of the long-term research of plant and mollusc assemblages in more than 170 isolated fen sites in the Western Carpathians we observed a sharp gradient of species turnover spans from west to east. These differences were mainly in the distribution of so-called relict species and were independent on any ecological difference among studied fens. Our extensive palaeoecological research using fossil evidence and radiocarbon dating confirmed that sites in the outer flysch part (e.g. border area between Czech and Slovak Republics in the west) are much younger than those located in the Inner Western Carpathians and they host many relict species and have a Holocene continuity (maximum age was nearly 17 thousands calibrated years before present). Using null model we statistically confirmed that several presumable relict species are, as expected, statistically significantly related to old sites that originated during the Pleistocene/Holocene boundary. This result was statistically significant even if the test was controlled for the effect of habitat area.

Návaznosti

• GAP504/11/0429, projekt VaV: Název: Gradienty prostředí, vegetační dynamika a krajinné změny v Západních Karpatech od pozdního glaciálu po současnost (Akronym: PALAEO-CARPATHIANS)

Investor: Grantová agentura ČR, Environmental gradients, vegetation dynamics and landscape changes in the West Carpathians from the Late Glacial up to the present time

• KJB601630803, projekt VaV: Název: Původ a vývoj vápnitých slatinišť a jejich bioty v Západních Karpatech: Otázka glaciálních reliktů a refugií

Investor: Akademie věd ČR, Původ a vývoj vápnitých slatinišť a jejich bioty v Západních Karpatech: Otázka glaciálních reliktů a refugií