Pomalí nebo rychlí? Šíření suchozemských plžů

a 2012

Pomalí nebo rychlí? Šíření suchozemských plžů

HORSÁK, Michal

Základní údaje

Originální název

Pomalí nebo rychlí? Šíření suchozemských plžů

Autoři

HORSÁK, Michal

Vydání

Zoologické dny, Olomouc 2012, 2012

Další údaje

Jazyk

čeština

Typ výsledku

Konferenční abstrakt

Obor

10600 1.6 Biological sciences

Stát vydavatele

Česká republika

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Organizační jednotka

Přírodovědecká fakulta

ISBN

978-80-87189-11-5

Změněno: 5. 3. 2012 17:53, prof. RNDr. Michal Horsák, Ph.D.

Anotace

V originále

V představách lidí jsou plži synonymem pomalosti. Vzpomeňme nesčetně vtipů, například ten, jak tři plži znásilní želvu nebo naopak kultivovanou esej „Plži“ Stanislava Komárka, která končí slovy: „Snad jsou si vědomi krátkověkosti a přechodnosti savčích excesů i toho, že budoucnost patří jim, plžům, a že jim neuteče“. Ano, přiřknutí pomalosti plžům je opodstatněné, neb aktivní pohyb je u většiny druhů opravdu nápadně uvážlivý. Jedná se o desítky metrů za rok, v lepším případě. Výjimkou ovšem nejsou ani metrové vzdálenosti mezi výchozím a nejvzdálenějším dosaženým bodem během života. Pohyb v rámci tohoto „akčního“ rádia je nicméně asi o něco větší. Ovšem málokdo už ví, že jsou plži výborní stopaři. Bez problému si stopnou nejrůznější opeřence, obojživelníky, savce; vodní plži také různý vodní hmyz (ploštice či brouky). Je nabíledni, že vášnivějším a úspěšnějším stopařem je dvoumilimetrový vrkoč než „obří“ hlemýžď nebo slimák. Někteří japonští plži zašli dokonce tak daleko, že jsou schopní cestovat v žaludku pěvců, přičemž kloakou vystupují dobře naloženi mnozí z nich. Japonci musí být ve všem napřed! Z uvedených skutečností plynou i zajímavé biogeografické souvislosti. Drobní plži mají velké areály, naopak s velikostí těla roste míra endemismu a lokálních variet. Karta se však v posledních letech obrací a velcí plži také přišli stopování na chuť. S náruživostí stopují například kamioňáky a přilepeni na kolech či přívěsech cestují na velké vzdálenosti. Pravděpodobně tímto způsobem dorazili do Prahy dva mediteránní hlemýždi – Cornu aspersum (dříve Helix aspersa) a Helix lucorum. V Praze se tak nepřekládá jenom tovar, ale i exotická malakofauna. A občas se nějaká ta dodávka po cestě zatoulá, bohužel.

Návaznosti

GAP505/11/0779, projekt VaV

Název: Vliv faktorů prostředí a schopnosti šíření na skladbu taxocenóz vodních bezobratlých v izolovaných prameništních slatiništích (Akronym: Bezobratlí v prameništních slatiništích)

Investor: Grantová agentura ČR, Vliv faktorů prostředí a schopnosti šíření na skladbu taxocenóz vodních bezobratlých v izolovaných prameništních slatiništích

Citovat

HORSÁK, Michal. Pomalí nebo rychlí? Šíření suchozemských plžů. In Zoologické dny, Olomouc 2012. 2012. ISBN 978-80-87189-11-5.

@proceedings{974319,
   author = {Horsák, Michal},
   booktitle = {Zoologické dny, Olomouc 2012},
   language = {cze},
   isbn = {978-80-87189-11-5},
   title = {Pomalí nebo rychlí? Šíření suchozemských plžů},
   year = {2012}
}

TY  - CONF
ID  - 974319
AU  - Horsák, Michal
PY  - 2012
TI  - Pomalí nebo rychlí? Šíření suchozemských plžů
SN  - 9788087189115
N2  - V představách lidí jsou plži synonymem pomalosti. Vzpomeňme nesčetně vtipů, například ten, jak tři plži znásilní želvu nebo naopak kultivovanou esej „Plži“ Stanislava Komárka, která končí slovy: „Snad jsou si vědomi krátkověkosti a přechodnosti savčích excesů i toho, že budoucnost patří jim, plžům, a že jim neuteče“. Ano, přiřknutí pomalosti plžům je opodstatněné, neb aktivní pohyb je u většiny druhů opravdu nápadně uvážlivý. Jedná se o desítky metrů za rok, v lepším případě. Výjimkou ovšem nejsou ani metrové vzdálenosti mezi výchozím a nejvzdálenějším dosaženým bodem během života. Pohyb v rámci tohoto „akčního“ rádia je nicméně asi o něco větší. Ovšem málokdo už ví, že jsou plži výborní stopaři. Bez problému si stopnou nejrůznější opeřence, obojživelníky, savce; vodní plži také různý vodní hmyz (ploštice či brouky). Je nabíledni, že vášnivějším a úspěšnějším stopařem je dvoumilimetrový vrkoč než „obří“ hlemýžď nebo slimák. Někteří japonští plži zašli dokonce tak daleko, že jsou schopní cestovat v žaludku pěvců, přičemž kloakou vystupují dobře naloženi mnozí z nich. Japonci musí být ve všem napřed! Z uvedených skutečností plynou i zajímavé biogeografické souvislosti. Drobní plži mají velké areály, naopak s velikostí těla roste míra endemismu a lokálních variet. Karta se však v posledních letech obrací a velcí plži také přišli stopování na chuť. S náruživostí stopují například kamioňáky a přilepeni na kolech či přívěsech cestují na velké vzdálenosti. Pravděpodobně tímto způsobem dorazili do Prahy dva mediteránní hlemýždi – Cornu aspersum (dříve Helix aspersa) a Helix lucorum. V Praze se tak nepřekládá jenom tovar, ale i exotická malakofauna. A občas se nějaká ta dodávka po cestě zatoulá, bohužel.
ER  -

HORSÁK, Michal. Pomalí nebo rychlí? Šíření suchozemských plžů. In \textit{Zoologické dny, Olomouc 2012}. 2012. ISBN~978-80-87189-11-5.

Přehled o publikaci