2012
Malakofauna polských slatinišť – velká neznámá
SCHENKOVÁ, Veronika a Michal HORSÁKZákladní údaje
Originální název
Malakofauna polských slatinišť – velká neznámá
Autoři
Vydání
Bryja J., Albrechtová J. & Tkadlec E. (Eds.): Zoologické dny, Olomouc 2012. Sborník abstraktů z konference 9.-10. února 2012. pp. 76. 2012
Další údaje
Typ výsledku
Konferenční abstrakt
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Odkazy
Označené pro přenos do RIV
Ne
Organizační jednotka
Přírodovědecká fakulta
ISBN
978-80-87189-11-5
Klíčová slova česky
Vertigo geyeri, Polsko, slatiniště, ekologie, ochrana
Klíčová slova anglicky
Vertigo geyeri, Poland, fens, ecology, conservation
Změněno: 7. 3. 2012 17:38, prof. RNDr. Michal Horsák, Ph.D.
Anotace
V originále
Na mnoha místech Polska, především v jeho severovýchodní části, se můžeme setkat s rozsáhlými plochami doposud velmi dobře zachovalých slatinišť. Na slatiništích dochází k trvalému průsaku či vyvěrání podzemní vody na povrch a pokud je díky vhodnému podloží tato voda bohatá na vápník, jedná se o biotopy ideální pro společenstva drobných měkkýšů. Je s podivem, že vápnitá slatiniště Polska, známá navíc výskytem mnoha vzácných a reliktních druhů rostlin, byla z malakologického pohledu doposud přehlížena. V průběhu let 2002 až 2011 jsme proto zaměřili svou pozornost na slatiniště východní části Polska a odebrali vzorky měkkýšů na 48 lokalitách. Nalezli jsme celkem 65 druhů měkkýšů, nejbohatší lokalita hostila dokonce 27 druhů, a to i přes svou takřka kapesní rozlohu pouhých několika desítek metrů čtverečních. Velmi potěšující byly nové nálezy vzácných glaciálních reliktů, svědčící o tom, že společenstva mnohých polských slatinišť mají přímou návaznost na konec posledního glaciálu. Vůbec poprvé byl na území Polska spolehlivě dokumentován výskyt drobného plže vrkoče Geyerova (Vertigo geyeri), nalezeného na polovině zkoumaných lokalit! Hojněji se tento plž v Evropě vyskytuje pouze ve Skandinávii. Významné jsou i nové nálezy dvou druhů zrnovek, Pupilla alpicola a P. pratensis. Ve všech třech výše uvedených případech se jedná o druhy s úzkou vazbou na zachovalá, otevřená, vápnitá slatiniště se stálým hydrologickým režimem. Polským specifikem jsou ale také sezónně přeplavovaná aluviální slatiniště, kde jsme nalezli vzácné prvky vodní malakofauny, např. Gyraulus riparius, Valvata macrostoma a Bithynia leachii. Společenstva měkkýšů tak vypovídají o mimořádné rozmanitosti a jedinečnosti polských slatinišť, v současnosti bohužel stále více ohrožených degradací a negativními dopady lidské činnosti. Doufejme, že nové poznatky o malakofauně polských slatinišť přispějí k ochraně těchto citlivých a křehkých ekosystémů.
Návaznosti
| MSM0021622416, záměr |
|