Přisuzování významu u fobických jedinců

POKORNÁ, Zuzana a Tomáš URBÁNEK. Přisuzování významu u fobických jedinců. Ceskoslovenska Psychologie/Czechoslovak Psychology. Praha: Academia, 2010, roč. 54, č. 5, s. 472-485. ISSN 0009-062X.

Základní údaje

• Originální název: Přisuzování významu u fobických jedinců
• Název česky: Přisuzování významu u fobických jedinců
• Název anglicky: Meaning attribution in phobic individuals
• Autoři: POKORNÁ, Zuzana a Tomáš URBÁNEK.
• Vydání: Ceskoslovenska Psychologie/Czechoslovak Psychology, Praha, Academia, 2010, 0009-062X.

Další údaje

• Originální jazyk: čeština
• Typ výsledku: Článek v odborném periodiku
• Obor: 50100 5.1 Psychology and cognitive sciences
• Stát vydavatele: Česká republika
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• Impakt faktor: Impact factor: 0.230
• Organizační jednotka: Filozofická fakulta
• UT WoS: 000284340400004
• Klíčová slova česky: úzkost, fobie, strach, teorie významu, psychosémantika
• Klíčová slova anglicky: anxiety, phobia, fear, meaning theory, psychosemantics
• Štítky: psychodiagnostics, psychosemantics
• Příznaky: Mezinárodní význam, Recenzováno

Anotace

Článek pojednává o fobii z hlediska psychosémantického přístupu. Pomocí systému významu (Kreitler, Kreitler, 1990) byly porovnávány významové profily skupiny fobiků a kontrolní skupiny. Tato studie podpořila výzkumnou hypotézu, že jedinci vykazující zřetelné fobické strachy se budou lišit od kontrolní skupiny ve způsobu zpracování významu, operacionalizovaném jako četnosti užití jednotlivých významových proměnných. Chceme-li vystihnout charakteristické rysy fobiků, je třeba zmínit především pasivitu ve smyslu neochoty aktivně zasáhnout do běhu věcí v okolním světě, zaměření na vnitřní prožitkový svět a fantazii a emoční nestabilitu. Při podrobnější analýze bychom zmínili ještě specifický kognitivní styl spočívající ve velmi zdatném využívání analytického a abstraktního myšlení při kontrole okolního prostředí. V kontrastu k němu se zde ale projevuje nechuť či neschopnost kognitivně ovládnout svůj vnitřní prožitkový svět, ve kterém emoce dominují nad racionálními složkami. Ani ve vztahu k vnějšímu prostředí se ale nezaměřují na skutečnou podstatu věci, ale spíše přeceňují detaily a emočně nabité signály. To může vést až k rigiditě chování.

Anotace anglicky

The article deals with the phobia in terms of the psychosemantic approach. Using the Meaning system (Kreitler, Kreitler, 1990) the meaning profiles of the phobic and control groups were compared. This study confirmed the research hypothesis that individuals showing clear phobic fear will differ from the control group in the way of the meaning assignment that was operationalized as the frequency of use of each meaning variable. To capture the characteristics of phobic individuals, it should be noted especially passivity in terms of reluctance to actively intervene in run of events in the outside world, focus on internal experience world and imagination, and emotional instability. In more detail, we can also mention a specific cognitive style consisting in very efficient use of analytical and abstract thinking to the environment control. Moreover, there is the reluctance or inability of cognitive control of their internal experience world in which emotions dominate over rational elements. Even in relation to the external environment they do not focus on the overall context of the situation, but rather overestimate the details and emotionally charged signals. This may lead to the rigidity of their behavior.

Návaznosti

• AV0Z70250504, záměr: Název: Člověk v kontextech celoživotního vývoje