Srovnání Bílých Karpat, Pálavy a Podyjí z hlediska alfa a beta
diverzity

a 2011

Srovnání Bílých Karpat, Pálavy a Podyjí z hlediska alfa a beta diverzity

MICHALCOVÁ, Dana

Základní údaje

Originální název

Srovnání Bílých Karpat, Pálavy a Podyjí z hlediska alfa a beta diverzity

Autoři

MICHALCOVÁ, Dana

Vydání

Konference České botanické společnosti: Doktorandské inspirace v botanice II. Praha 26.-27.11. 2011, 2011

Další údaje

Typ výsledku

Konferenční abstrakt

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Odkazy

URL

Označené pro přenos do RIV

Organizační jednotka

Přírodovědecká fakulta

Změněno: 2. 7. 2012 15:41, Mgr. Dana Holubová, Ph.D.

Anotace

V originále

Zvláštností Bílých Karpat jsou druhově extrémně bohatá luční společenstva. Aby se fenomén této vysoké lokální (alfa) diverzity zasadil do kontextu, je potřeba zodpovědět tyto otázky: Je v tomto území celkově velké množství druhů, nebo je jich hodně jen v určitých biotopech (na loukách), zatímco v jiných biotopech je druhů málo? Je beta diverzita také vysoká? Jak moc přispívají k diverzitě tohoto území lesy a které vegetační typy nejvíce způsobují nízkou nebo vysokou alfa nebo beta diverzitu? K odpovězení těchto otázek byly Bílé Karpaty srovnány s podobně velkými územími (CHKO Pálava včetně oblasti Soutoku a NP Podyjí) pomocí tzv. rarefakčních křívek (rarefaction curves). Tyto křivky byly spočítány na základě fytocenologických snímků i floristických soupisů ze čtverců síťového mapování, a to jak pro celé území, tak pro jednotlivé šíře pojaté vegetační typy (rákosiny, lesy, trávníky, ruderální a plevelovou vegetaci) v rámci těchto území. Předběžné výsledky ukazují, že lokální diverzita (na úrovni fytocenologických snímků) i diverzita na úrovni kvadrátů síťového mapování (cca 8 km2) je v Bílých Karpatech opravdu nejvyšší ve srovnání s ostatními územími. Velký počet druhů se vyskytuje především v travní vegetaci (vlhkých loukách i suchých trávnících) a vegetaci ruderální společně s plevelovou. Lesní vegetace přispívá k alfa diverzitě méně významně než na Pálavě a v Podyjí. Naopak, beta diverzita snímků i kvadrátů je v Bílých Karpatech nejnižší, což znamená, že toto území je z hlediska druhového složení velmi homogenní.

Návaznosti

GD526/09/H025, projekt VaV

Název: Evolučně-ekologická analýza společenstev a populací

Investor: Grantová agentura ČR, Evolučně-ekologická analýza společenstev a populací

Citovat

MICHALCOVÁ, Dana. Srovnání Bílých Karpat, Pálavy a Podyjí z hlediska alfa a beta diverzity. In Konference České botanické společnosti: Doktorandské inspirace v botanice II. Praha 26.-27.11. 2011. 2011.

@proceedings{979149,
   author = {Michalcová, Dana},
   booktitle = {Konference České botanické společnosti: Doktorandské inspirace v botanice II. Praha 26.-27.11. 2011},
   title = {Srovnání Bílých Karpat, Pálavy a Podyjí z hlediska alfa a beta diverzity},
   url = {http://web.natur.cuni.cz/CBS/index.php/Main/Konference},
   year = {2011}
}

TY  - CONF
ID  - 979149
AU  - Michalcová, Dana
PY  - 2011
TI  - Srovnání Bílých Karpat, Pálavy a Podyjí z hlediska alfa a beta diverzity
UR  - http://web.natur.cuni.cz/CBS/index.php/Main/Konference
N2  - Zvláštností Bílých Karpat jsou druhově extrémně bohatá luční společenstva. Aby se fenomén této vysoké lokální (alfa) diverzity zasadil do kontextu, je potřeba zodpovědět tyto otázky: Je v tomto území celkově velké množství druhů, nebo je jich hodně jen v určitých biotopech (na loukách), zatímco v jiných biotopech je druhů málo? Je beta diverzita také vysoká? Jak moc přispívají k diverzitě tohoto území lesy a které vegetační typy nejvíce způsobují nízkou nebo vysokou alfa nebo beta diverzitu? K odpovězení těchto otázek byly Bílé Karpaty srovnány s podobně velkými územími (CHKO Pálava včetně oblasti Soutoku a NP Podyjí) pomocí tzv. rarefakčních křívek (rarefaction curves). Tyto křivky byly spočítány na základě fytocenologických snímků i floristických soupisů ze čtverců síťového mapování, a to jak pro celé území, tak pro jednotlivé šíře pojaté vegetační typy (rákosiny, lesy, trávníky, ruderální a plevelovou vegetaci) v rámci těchto území. Předběžné výsledky ukazují, že lokální diverzita (na úrovni fytocenologických snímků) i diverzita na úrovni kvadrátů síťového mapování (cca 8 km2) je v Bílých Karpatech opravdu nejvyšší ve srovnání s ostatními územími. Velký počet druhů se vyskytuje především v travní vegetaci (vlhkých loukách i suchých trávnících) a vegetaci ruderální společně s plevelovou. Lesní vegetace přispívá k alfa diverzitě méně významně než na Pálavě a v Podyjí. Naopak, beta diverzita snímků i kvadrátů je v Bílých Karpatech nejnižší, což znamená, že toto území je z hlediska druhového složení velmi homogenní.
ER  -

MICHALCOVÁ, Dana. Srovnání Bílých Karpat, Pálavy a Podyjí z hlediska alfa a beta diverzity. In \textit{Konference České botanické společnosti: Doktorandské inspirace v botanice II. Praha 26.-27.11. 2011}. 2011.

Přehled o publikaci