2012
Ideas of Czech adolescents about their future profession assessed from the perspective of their favorableness and cognitive complexity – related to some components of upbringing and self-esteem
POLEDŇOVÁ, Ivana; Vladimír MARČEK a Šárka PORTEŠOVÁZákladní údaje
Originální název
Ideas of Czech adolescents about their future profession assessed from the perspective of their favorableness and cognitive complexity – related to some components of upbringing and self-esteem
Název česky
Představy českých adolescentů o jejich budoucím povolání hodnocené z hlediska jejich příznivosti a kognitivní komplexity - souvislost s některými aspekty výchovného stylu a sebehodnocení
Autoři
Vydání
Problems of Psychology in the 21st Century, 2012, 2029-8587
Další údaje
Jazyk
angličtina
Typ výsledku
Článek v odborném periodiku
Obor
50100 5.1 Psychology and cognitive sciences
Stát vydavatele
Litva
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Označené pro přenos do RIV
Ano
Kód RIV
RIV/00216224:14230/12:00057371
Organizační jednotka
Fakulta sociálních studií
Klíčová slova česky
kognitivní komplexita budoucí povolání REP-test sebehodnocení
Klíčová slova anglicky
cognitive complexity future profession REP-test self-esteem
Příznaky
Mezinárodní význam, Recenzováno
Změněno: 27. 4. 2012 17:18, PhDr. Ivana Poledňová, CSc.
V originále
In the presented research, the ideas of Czech adolescents about their future profession were researched. In the research, data from examinations of 17-year-old respondents were analyzed. The views of their future vocation as well as the vocations of significant others (mother, father, significant other) were acquired by a modified version of the REP-test and assessed from the perspective of their favorableness and cognitive complexity. The aim was to detect relations between the assessment of individual vocations, the components of upbringing analyzed by the Czech Questionnaire for Determining the Upbringing Style in Family (Čáp, Boschek) and self-esteem measured by Rosenberg Self-Esteem Scale. It was discovered that adolescents, while assessing their potential future vocation, are influenced by family upbringing- there is a strong influence of the factor of emotional warmth in family related to a positive relationship to the adolescents’ vocational future. Moreover, it became evident that the more negative view the adolescents have of the individual vocations, the more differentiated they try to perceive them (higher cognitive complexity), probably in order to develop appropriate coping strategies in their future performance or to justify their negative assessment by a more precise, i.e. not “black and white” perspective. However, in a more detailed analysis, it was revealed that vocations viewed as strongly negative and strongly positive are perceived as less differentiated than vocations assessed in a neutral way, which can be explained by the hypothesis of emotional engagement.
Česky
V prezentovaném výzkumu byly zkoumány představy českých adolescentů o jejich budoucím povolání. Byla analyzována data z šetření ve věku 17 let. Představy o budoucím povolání a o povoláních významných osob (matka, otec, významní druzí) byly zjišťovány modifikovanou verzí REP-testu a hodnoceny z hlediska jejich příznivosti a kognitivní složitosti. Cílem bylo zjistit vztahy mezi hodnocením jednotlivých povolání, komponentami výchovy zjišťovanými českým Dotazníkem pro zjišťování způsobu výchovy v rodině (Čáp, Boschek) a sebehodnocením zjišťovaným Rosenbergovou Self-Esteem Scale. Bylo zjištěno, že dospívající jsou při hodnocení svého předpokládaného budoucího povolání ovlivněni rodinnou výchovou – silný vliv má faktor emoční vřelosti v rodině, který souvisí s pozitivním vztahem k profesní budoucnosti dospívajících. Ukázalo se dále, že čím vnímají dospívající jednotlivá povolání negativněji, tím se je snaží percipovat diferencovaněji (vyšší kognitivní komplexita), pravděpodobně proto, aby si připravili vhodné copingové strategie při jejich event. vykonávání, či aby své negativní ohodnocení ospravedlnili přesnějším, tedy ne “černobílým” pohledem. Detailnější analýza však odhalila, že povolání hodnocená silně negativně i silně pozitivně jsou percipována méně diferencovaněji než povolání hodnocová neutrálně, což může být vysvětleno hypotézou emočního zaangažování.
Návaznosti
| GAP407/11/1272, projekt VaV |
|