Farmakorezistentní epilepsie po kraniocerebrálním poranění

CHRASTINA, Jan, Zdeněk NOVÁK, Ivo ŘÍHA, Khaled GHALLAB, Lukáš MARTINEK a Milan BRÁZDIL. Farmakorezistentní epilepsie po kraniocerebrálním poranění. Online. Rozhledy v Chirurgii. Praha: Česká Lékařská Společnost JEP, 2012, roč. 91, č. 1, s. 18-25. ISSN 0035-9351. [citováno 2024-04-23]

Základní údaje

• Originální název: Farmakorezistentní epilepsie po kraniocerebrálním poranění
• Název česky: Farmakorezistentní epilepsie po kraniocerebrálním poranění
• Název anglicky: Pharmacoresistant epilepsy after craniocerebral injury
• Autoři: CHRASTINA, Jan (203 Česká republika, domácí), Zdeněk NOVÁK (203 Česká republika, garant, domácí), Ivo ŘÍHA (203 Česká republika, domácí), Khaled GHALLAB (887 Jemen, domácí), Lukáš MARTINEK (203 Česká republika) a Milan BRÁZDIL (203 Česká republika, domácí)
• Vydání: Rozhledy v Chirurgii, Praha, Česká Lékařská Společnost JEP, 2012, 0035-9351.

Další údaje

• Originální jazyk: čeština
• Typ výsledku: Článek v odborném periodiku
• Obor: 30000 3. Medical and Health Sciences
• Stát vydavatele: Česká republika
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• WWW: URL
• Kód RIV: RIV/00216224:14740/12:00060075
• Organizační jednotka: Středoevropský technologický institut
• Klíčová slova česky: kraniocerebrální poranění; epilepsie; chirurgická terapie; stimulace n.X
• Klíčová slova anglicky: Head injury; Epilepsy; Surgical treatment; Vagus nerve stimulation
• Štítky: ok, rivok
• Příznaky: Recenzováno

Anotace

V současnosti je možné pozorovat nárůst četnosti zavřených i otevřených kraniocerebrálních poranění. K jejich možným následkům patří poúrazová epilepsie, rozvíjející se u části zraněných s odstupem měsíců až let po primárním poranění. U nemocných s farmakorezistencí je nutné zvážit možnost chirurgické terapie. Práce shrnuje výsledky chirurgické terapie 13 nemocných s farmakorezistentní poúrazovou epilepsií (11 mužů, 2 ženy). Průměrný věk při traumatu byl u mužů 9,6 roku, u žen 8,8 roku. Počet záchvatů se pohyboval v rozmezí 10,7 – 17 záchvatů/ měsíc. U 5 nemocných bylo pro nemožnost přesné lokalizace epileptogenní zóny předoperačně indikováno invazivní EEG vyšetření. U 4 nemocných byla provedena resekce temporálního laloku, extratemporální resekce byla provedena u 4 nemocných a implantace vagového stimulátoru u 5 nemocných. 3 nemocní (75%) s temporální epilepsií byli po resekční operaci bez záchvatů (Engel I), u jednoho nemocného byla výsledkem významná redukce počtu záchvatů (Engel III). U nemocných s extratemporální epilepsií byli po operaci 2 nemocní bez záchvatů (50 %) a výsledku Engel III bylo dosaženo u 2 nemocných (50 %). Jeden nemocný po vagové stimulaci splňoval kriteria > 90 % redukce záchvatů a u 4 nemocných byla redukce počtu záchvatů v rozmezí 50 - 90 % (respondér vagové stimulace). Na limitovaném souboru sdělení prokazuje dobré výsledky operační terapie u nemocných s farmakorezistentní poúrazovou epilepsií, především u temporální epilepsie a vagové stimulace. Nutnou podmínkou je komplexní předoperační vyšetření včetně invazivního EEG vyšetření u indikovaných nemocných.

Anotace anglicky

Increasing incidence of both open and closed craniocerebral injuries can be observed at present time. Posttraumatic epilepsy is one of the possible serious consequencies of head injury with clinical manifestation months or years after surgery. In pharmacoresistant patients surgical therapy should be considered. The study summarises the results of surgical treatment of pharmacoresistant posttraumatic epilepsy in a group of 13 patients (11 males and 2 females). Average age at the time of injury was 9.6 years in males and 8.8 years in females. Average number of seizures was 10.7 – 17 seizures/month preoperatively. Invasive EEG monitoring was required in 5 patients in whom non invasive or semiinvasive investigations failed to localize the epileptogenic zone adequately. Temporal lobe resections were performed in 4 patients, 4 patients underwent extratemporal resections and vagus nerve stimulation system was implanted in 5 patients. Three patients (75 %) after temporal resections became seizure free (Engel I) and in the remaining patient significant reduction of seizures was achieved (Engel III). There were 2 seizure free patients after extratemporal resections (50 %) and significant reduction of seizures was achieved (Engel III) in the remaining two. One patient after vagus nerve stimulation met the criteria for > 90 % response and there was 50 - 90 % seizures reduction in the remaining 4 patients (vagus nerve stimulation responder). Although in limited group of patients the study confirms good results of surgical treatment of selected posttraumatic epilepsy patients - mainly temporal epilepsy patiens and patiens after vagus nerve stimulation. Meticulous presurgical evaluation including invasive encephalography in indicated patiens is a precondition for surgical success.

Návaznosti

• MSM0021622404, záměr: Název: Vnitřní organizace a neurobiologické mechanismy funkčních systémů CNS

Investor: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR, Vnitřní organizace a neurobiologické mechanismy funkčních systémů CNS