2012
Historický přehled principů tvorby metod pro odhad výšky postavy člověka na základě skeletu.
ZEMAN, Tomáš a Miroslav KRÁLÍKZákladní údaje
Originální název
Historický přehled principů tvorby metod pro odhad výšky postavy člověka na základě skeletu.
Název anglicky
A HISTORICAL REVIEW OF PRINCIPLES GUIDING THE FORMULATION OF METHODS FOR STATURE ESTIMATION BASED ON THE HUMAN SKELETON
Autoři
ZEMAN, Tomáš (203 Česká republika, garant, domácí) a Miroslav KRÁLÍK (203 Česká republika, domácí)
Vydání
Anthropologia Integra, Brno, Masarykova univerzita - CERM, 2012, 1804-6665
Další údaje
Jazyk
čeština
Typ výsledku
Článek v odborném periodiku
Obor
Archeologie, antropologie, etnologie
Stát vydavatele
Česká republika
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Odkazy
Kód RIV
RIV/00216224:14310/12:00060327
Organizační jednotka
Přírodovědecká fakulta
Klíčová slova česky
odhad výšky postavy; historický přehled; podílové metody; lineární regrese; organická korelace; anatomické metody
Klíčová slova anglicky
stature estimation; historical review; constant ratio methods; linear regression; organic correlation; anatomical methods
Příznaky
Recenzováno
Změněno: 5. 4. 2013 12:53, doc. RNDr. Miroslav Králík, Ph.D.
V originále
Z historického přehledu principů tvorby metod pro odhad výšky postavy člověka na základě skeletu vyplývá, že lze vymezit čtyři základní skupiny metod: metody podílové, regresní, anatomické a metody organické korelace. Každá má svá specifika a úskalí, která bezprostředně vyplývají z jejich matematické konstrukce. Nejčastěji se k odhadu výšky postavy používají některé rozměry dlouhých kostí končetin. Bylo teoreticky prokázáno, že nejpřesnější možné odhady poskytují metody regresní, zejména když k odhadu využijeme kombinaci rozměrů z více kostí. Nutným předpokladem použití lineární regrese je však užití pouze těch rovnic, které byly vytvořeny na základě výběru z populace, z níž pochází i odhadovaný jedinec. V opačném případě, tj. pokud je lineární regrese použita pro odhad jedinců z populace jiné, může dojít k menšímu či většímu vychýlení odhadu v důsledku tzv. „regrese k průměru“. Metody organické korelace jsou méně náchylné k systematické chybě, jsou však také méně přesné. Lze je ale aplikovat na libovolnou populaci a pro jednotlivé případy z neznámé populace jsou nejpřesnější. Anatomické metody jsou aplikovatelné jen v případě dostatečně zachovaného skeletu. Jsou založeny na součtu výšek kostí skeletu, které se na výšce postavy přímo podílejí. Rozdíl mezi výškou postavy za života a součtem délek kostí skeletu od lebky po patní kost se pohybuje v řádu centimetrů a prostor pro chybu odhadu je tak malý. Ať už pak k odhadu výšky ze skeletu v rámci anatomické metody použijeme kterýkoliv ze tří výše uvedených matematických postupů, rozdíly mezi jimi pořízenými odhady jsou zanedbatelné a jejich rozlišování pozbývá smyslu. Celkově jsou tedy anatomické metody nejpřesnější a je třeba je doporučit, kdykoliv to stav zachování skeletu dovolí.
Anglicky
A historical review of principles guiding the formulation of methods for stature estimation based on measurements of the human skeleton reveals that it is possible to delimit four basic groups of methods: anatomical, constant ratio, linear regression, and organic correlation methods. Each has its own specific features and limits, which are a result of their mathematical constructions. Long bones of limbs are most often used for estimates of stature. It was demonstrated theoretically that linear regression models provide the most precise and accurate estimates of stature from particular skeletal elements, especially when several suitable bones are used in combination. A necessary condition for using the linear regression equations is, however, that we use equations based on the population from which the estimated individual originated. In contrast, when a regression equation is applied to an individual originating from a different population smaller or larger systematic error of the estimate may result. Phenomenon known as “regression to the mean” can be considered as the cause. Organic correlations are less prone to systematic errors, but they are also less precise. They can be applied to any population and are best suited for cases where the population of origin is unknown. Anatomical methods are best applied when the skeleton is adequately preserved as this method requires bone lengths of bones contributing to body height. The difference between height of the living body and the sum of lengths of relevant bones from head to heel is in the order of centimeters so the estimate error margin is small. Consequently, the differences between estimates obtained from using the different mathematical approaches are insignificant, so there is little benefit in preferring any particular one. Overall, anatomical methods provide the most accurate and precise results for height estimation and should be recommended wherever allowed by the state of preservation of the skeleton.
Návaznosti
| MUNI/A/0988/2009, interní kód MU |
|