Rámcování a nastolování agendy: Dva paralelní procesy v interakci

KALVAS, František; Jan VÁNĚ; Martina ŠTÍPKOVÁ a Martin KREIDL. Rámcování a nastolování agendy: Dva paralelní procesy v interakci. Sociologicky casopis/Czech Sociological Review. 2012, roč. 48, s. 3-37. ISSN 0038-0288.

Základní údaje

Originální název

Rámcování a nastolování agendy: Dva paralelní procesy v interakci

Název česky

Rámcování a nastolování agendy: Dva paralelní procesy v interakci

Název anglicky

Framing and agenda-setting: two parallel processes in interaction

Autoři

KALVAS, František; Jan VÁNĚ; Martina ŠTÍPKOVÁ a Martin KREIDL ORCID

Vydání

Sociologicky casopis/Czech Sociological Review, 2012, 0038-0288

---

Další údaje

Typ výsledku

Článek v odborném periodiku

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Impakt faktor

Impact factor: 0.652

Označené pro přenos do RIV

Ne

Organizační jednotka

Fakulta sociálních studií

UT WoS

000302200200001

Klíčová slova česky

rámcování; nastolování agendy; kognitivní disonance; panelová data

Klíčová slova anglicky

framing; agenda setting; cognitive dissonance; panel data; quantitative content analysis

Příznaky

Mezinárodní význam, Recenzováno

---

Anotace

V originále

V našem textu propojujeme dvě teorie mediálních účinků framing and agenda-setting theory. Postulujeme, že proces rámcování vytváří podmínky procesu nastolování agendy tím, že různě rámcované příspěvky mají při nastolování agendy odlišný efekt. Předpokládáme, že specifické, epizodické a hodnotové rámce podporují nastolování agendy více než generické, tématické a strategické rámce. Roli rámců v procesu nastolování agendy zdůvodňujeme teorií kognitivní disonance. Hypotézy ověřujeme na issue církevních restitucí. Volíme je proto, že se v něm vyskytuje pestrá skladba rámců, která pokrývá všechny kategorie použitých typologií rámců. Issue církevních restitucí nám navíc umožňuje studovat effect tzv. emblematické události. Používáme panelová data, která každý týden zachycují vývoj preferencí nejdůležitějších událostí od dubna do května 2008. Panelová data kombinujeme s výsledky obsahové analýzy, která pro jednotlivé dny sleduje celkové počty příspěvků a strukturu použitých rámců. Ukazujeme, že skutečně různým způsobem rámcované zprávy mají odlišně silný efekt na ustavení veřejné agendy, u některých druhů rámců dokonce identifikujeme nulový nebo mírný negativní efekt na proces nastolování agendy.

Česky

V našem textu propojujeme dvě teorie mediálních účinků framing and agenda-setting theory. Postulujeme, že proces rámcování vytváří podmínky procesu nastolování agendy tím, že různě rámcované příspěvky mají při nastolování agendy odlišný efekt. Předpokládáme, že specifické, epizodické a hodnotové rámce podporují nastolování agendy více než generické, tématické a strategické rámce. Roli rámců v procesu nastolování agendy zdůvodňujeme teorií kognitivní disonance. Hypotézy ověřujeme na issue církevních restitucí. Volíme je proto, že se v něm vyskytuje pestrá skladba rámců, která pokrývá všechny kategorie použitých typologií rámců. Issue církevních restitucí nám navíc umožňuje studovat effect tzv. emblematické události. Používáme panelová data, která každý týden zachycují vývoj preferencí nejdůležitějších událostí od dubna do května 2008. Panelová data kombinujeme s výsledky obsahové analýzy, která pro jednotlivé dny sleduje celkové počty příspěvků a strukturu použitých rámců. Ukazujeme, že skutečně různým způsobem rámcované zprávy mají odlišně silný efekt na ustavení veřejné agendy, u některých druhů rámců dokonce identifikujeme nulový nebo mírný negativní efekt na proces nastolování agendy.

Anglicky

We interconnect the framing and agenda-setting theories of mass-communication effects in this text. We postulate that the framing process creates conditions for the agenda-setting process. We argue that differently framed news have different effect in the agenda-setting process. We hypothesize that issue-specific frames, episodic frames, and value frames have a stronger agenda-setting effect than generic frames, thematic frames, and strategy frames. We suggest an explanation of the role of frames in the agenda-setting process through the theory of cognitive dissonance. We verify our hypotheses using matched panel survey data on respondents’ personal agendas and media content analysis results regarding one particular issue. We choose this issue – church restitutions – because it contains a diverse combination of frames from our typology. Furthermore, the issue of church restitutions enables us to study the effect of the so-called focusing event, which may have an additional and distinct effect in addition to the “regular” frames. We show that indeed differently framed news have distinctive effects on setting the personal agenda. Some frames have a strong positive effect, while some other have no effect. We have event identified a frame that appears to have a slightly negative effect on setting personal agenda. This is a rather revolutionary result, since it documents that – unlike the predictions made by many theories of “media effects” – people may react to a heightened media exposure of an issue by denying its importance.