J 2012

Krátkodobá prognóza a léčba pacientů hospitalizovaných pro akutní srdeční selhání v regionální nemocnici bez kardiocentra

ZEMAN, K., L. POHLUDKOVÁ, Jindřich ŠPINAR, Jiří JARKOVSKÝ, Simona LITTNEROVÁ et. al.

Základní údaje

Originální název

Krátkodobá prognóza a léčba pacientů hospitalizovaných pro akutní srdeční selhání v regionální nemocnici bez kardiocentra

Název anglicky

Short-term prognosis and treatment of patients hospitalized for acute heart failure in a regional hospital without a cardiocentre

Autoři

ZEMAN, K. (203 Česká republika, garant), L. POHLUDKOVÁ (203 Česká republika), Jindřich ŠPINAR (203 Česká republika, domácí), Jiří JARKOVSKÝ (203 Česká republika, domácí), Simona LITTNEROVÁ (203 Česká republika, domácí), Ladislav DUŠEK (203 Česká republika, domácí), Roman MIKLÍK (203 Česká republika, domácí), Marián FELŠŐCI (703 Slovensko, domácí) a Jiří PAŘENICA (203 Česká republika, domácí)

Vydání

Vnitřní lékařství, 2012, 0042-773X

Další údaje

Jazyk

čeština

Typ výsledku

Článek v odborném periodiku

Obor

30200 3.2 Clinical medicine

Stát vydavatele

Česká republika

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Kód RIV

RIV/00216224:14110/12:00060413

Organizační jednotka

Lékařská fakulta

Klíčová slova česky

akutní srdeční selhání; epidemiologie; prognóza; AHEAD

Klíčová slova anglicky

acute heart failure; epidemiology; prognosis; AHEAD

Příznaky

Mezinárodní význam, Recenzováno
Změněno: 17. 7. 2012 08:54, Mgr. Michal Petr

Anotace

ORIG EN

V originále

Východiska: Srdeční selhání je syndrom s rostoucí prevalencí a nepříznivou prognózou. Cílem práce je popsat charakteristiku, etiologii, léčbu a krátkodobou prognózu konsekutivních pacientů hospitalizovaných pro akutní srdeční selhání v regionální nemocnici bez kardiocentra. Pacienti a metodika: V období od ledna roku 2007 do května roku 2009 (tj. 29 měsíců) bylo hospitalizováno v Nemocnici ve Frýdku-Místku celkem 752 pacientů s diagnózou akutního srdečního selhání, 18 % z nich bylo v uvedeném období rehospitalizováno. Data byla sbírána lékaři do Národního registru akutního srdečního selhání AHEAD, systematické řazení pacientů se srdečním selháním bylo prováděno na základě Doporučení ČKS pro akutní srdeční selhání (2005). Statistickou analýzu provedl Institut biostatistiky a analýz MU Brno. Výsledky: Akutní srdeční selhání (ASS) tvoří 9 % všech hospitalizací, což představuje přibližně 250 hospitalizací pro ASS na 100 000 obyvatel/rok. Medián doby hospitalizace byl 6,5 dne. O ASS vzniklé de novo se jednalo u 40,8 % pacientů. Nejčastějším syndromem srdečního selhání byla akutní dekompenzace srdečního selhání charakteru mírného selhání (57,7 %) a plicní edém (19,8 %). Dle provedených laboratorních vyšetření mělo ze souboru pacientů počínající renální insuficienci 35,6 %, anémii 39,9 %, glykemii při přijetí nad 10 mmol/l 29,5 % a hyponatremii < 135 mmol/l 19,1 %. Během hospitalizace došlo k významnému navýšení terapie srdečního selhání, při propuštění užívalo diuretika 91 % propuštěných pacientů, ACE inhibitory a/nebo AT2 blokátory 85,7 % a beta-blokátory 69,6 %. Celkem 30 % hospitalizovaných bylo při propuštění nesoběstačných. Celková 30denní mortalita byla 16,8 %. Pomocí univariantní logistické regrese byly určeny faktory nejvíce ovlivňující 30denní mortalitu: kardiogenní šok za hospitalizace, ženské pohlaví, věk nad 70 let, akutní koronární syndrom, hypotenze při přijetí, fibrilace síní, renální insuficience, chronická obstrukční plicní nemoc, anémie, hyperglykemie, hyponatremie a hyperkalemie. Závěr: Práce přináší přehled a charakteristiku konsekutivních pacientů hospitalizovaných v regionální nemocnici pro akutní srdeční selhání. Identifikovali jsme faktory upozorňující na nepříznivou krátkodobou prognózu. Práce poukazuje i na problém sociální, až 30 % pacientů hospitalizovaných pro akutní srdeční selhání je při propuštění nesoběstačných.

Anglicky

Background: Heart failure is a syndrome with increasing prevalence and poor prognosis. The aim of the article is to describe the characteristics, etiology, treatment and short-term prognosis of consecutive patients hospitalized for acute heart failure (AHF) in a regional hospital without Cardiocentre. Patients and methods: From 1/2007 to 5/2009 in total 752 patients were hospitalized in Hospital in Frýdek-Mistek with diagnosis of AHF, 18% of them were in that period re-hospitalized. Data collection was performed by doctors using the National registry of acute heart failure AHEAD. Systematic sorting of patients with heart failure was made on the basis of guidelines for the diagnosis and treatment of acute heart failure (2005). Statistical analysis was performed at the Institute of Biostatistics and Analyses Masaryk University in Brno. Results: AHF was a reason of 9% of all hospital admissions. This represents approximately 250 hospitalizations due to AHF per 100 000 inhabitants/year. A median of hospital stay was 6.5 days. Patients with de-novo AHF formed 40.8% of all hospitalizations. The most common syndromes of AHF were acute decompensated heart failure (57.7%) and pulmonary oedema (19.8%). According to laboratory tests the incidence of renal insufficiency was in 35.6% of patients, anemia in 39.9%, blood glucose on admission above 10 mmol/l in 29.5% and hyponatremia < 135 mmol/l in 19.1%. During hospitalization, there was a significant increase in the treatment of heart failure. Diuretics were receiving 91% of discharged patients, ACE inhibitors and/or AT2 blockers 85.7% and beta-blockers 69.6% of patients. A total of 30% of discharged patients were not self-sufficient. The total 30-day mortality was 16.8%. Using univariante logistic regression factors most affecting the 30-day mortality were identified: cardiogenic shock, female gender, age over 70 years, acute coronary syndrome, hypotension on admission, atrial fibrillation, renal insufficiency, chronic obstructive pulmonary disease, anemia, hyperglycemia, hyperkalemia, and hyponatremia. Conclusion: The paper provides an overview and characteristics of consecutive patients hospitalized in the regional hospital. We identified factors pointing to the adverse short-term prognosis. The work draws attention to social problems, up to 30% of patients hospitalized for acute heart failure were not self-sufficient at discharged.