J 2012

Délka antibiotické terapie ventilátorové pneumonie u pacientů s inahalčním traumatem

LIPOVÝ, Břetislav; Hana ŘIHOVÁ; Markéta HANSLIANOVÁ a Ivan SUCHÁNEK

Základní údaje

Originální název

Délka antibiotické terapie ventilátorové pneumonie u pacientů s inahalčním traumatem

Název anglicky

Lenght of antibiotic therapy of ventilator associated pneumonia in patients with inhalation injury

Autoři

LIPOVÝ, Břetislav; Hana ŘIHOVÁ; Markéta HANSLIANOVÁ a Ivan SUCHÁNEK

Vydání

Nozokomiálne nákazy, Martin, SK, Mediconsulting, 2012, 1336-3859

Další údaje

Jazyk

čeština

Typ výsledku

Článek v odborném periodiku

Obor

30200 3.2 Clinical medicine

Stát vydavatele

Česká republika

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Označené pro přenos do RIV

Ano

Organizační jednotka

Fakultní nemocnice Brno

Klíčová slova česky

ventilátorová pneumonie délka antibiotické terapie

Klíčová slova anglicky

ventilator associated pneumonie lenght of antibiotic therapy

Anotace

ORIG EN

V originále

Abstrakt: Cílem studie je stanovit trvání antibiotické terapie u pacientů s inhalačním traumatem. Zjistit odlišnosti v délce antibiotické terapie v závislosti na použitém antibiotiku nebo na vyvolávajícím patogenu. Materiál a metodika: Do studie byli zařazeni všichni pacienti přijatí na Kliniku popálenin a rekonstrukční chirurgie FN Brno v období od 1.1.2004 do 31.12.2010 s inhalačním traumatem, u kterých se v průběhu terapie rozvinula ventilátorová pneumonie. Inhalační trauma bylo diagnostikováno pomocí bronchoskopie. Pro diagnostiku ventilátorové pneumonie byly použity kriteria dle CDC (Centers for Disease Control and Prevention), jejich modifikace dle ABA (American Burn Association) a CPIS (Clinical Pulmonary Infecion Score). Výsledky: Celkem bylo do studie zařazeno 36 pacientů s inhalačním traumatem a ventilátorovou pneumonií. Jeden pacient byl ze souboru vyřazen, protože byl u něj identifikován nebakteriální původce ventilátorové pneumonie. Průměrný věk pacientů v souboru byl 39,2 let, průměrný rozsah popálené plochy 38,2% TBSA (total body surface area). Průměrná délka hospitalizace byla 53,6 dní. Délka umělé plicní ventilace u pacientů ve skupině 17,7 dní. Incidence ventilátorové pneumonie u pacientů v souboru byla stanovena na 30,6 případů na 1000 ventilačních dní. Průměrná délka antibiotické terapie u pacientů v souboru byla 9,57 dní (7-18 dní). V případě pacientů s grampozitivním původcem byla délka antibiotické terapie 8,25 dní (7-10 dní), léčba gramnegativního původce trvala v průměru 9,91 dní (7-18 dní). Závěr: Ve studii se nám podařilo stanovit průměrnou délku antibiotické terapie ventilátorové pneumonie u pacientů s inhalačním traumatem. I když v porovnání s většinou studií je antibiotická terapie u našich pacientů delší, je potřeba mít na paměti, že tito pacienti mají i po ukončení antibiotické terapie stále většinou defekty ve výstelce a možnost rekurence infekce je stále velmi vysoká.

Anglicky

Abstrakt: Cílem studie je stanovit trvání antibiotické terapie u pacientů s inhalačním traumatem. Zjistit odlišnosti v délce antibiotické terapie v závislosti na použitém antibiotiku nebo na vyvolávajícím patogenu. Materiál a metodika: Do studie byli zařazeni všichni pacienti přijatí na Kliniku popálenin a rekonstrukční chirurgie FN Brno v období od 1.1.2004 do 31.12.2010 s inhalačním traumatem, u kterých se v průběhu terapie rozvinula ventilátorová pneumonie. Inhalační trauma bylo diagnostikováno pomocí bronchoskopie. Pro diagnostiku ventilátorové pneumonie byly použity kriteria dle CDC (Centers for Disease Control and Prevention), jejich modifikace dle ABA (American Burn Association) a CPIS (Clinical Pulmonary Infecion Score). Výsledky: Celkem bylo do studie zařazeno 36 pacientů s inhalačním traumatem a ventilátorovou pneumonií. Jeden pacient byl ze souboru vyřazen, protože byl u něj identifikován nebakteriální původce ventilátorové pneumonie. Průměrný věk pacientů v souboru byl 39,2 let, průměrný rozsah popálené plochy 38,2% TBSA (total body surface area). Průměrná délka hospitalizace byla 53,6 dní. Délka umělé plicní ventilace u pacientů ve skupině 17,7 dní. Incidence ventilátorové pneumonie u pacientů v souboru byla stanovena na 30,6 případů na 1000 ventilačních dní. Průměrná délka antibiotické terapie u pacientů v souboru byla 9,57 dní (7-18 dní). V případě pacientů s grampozitivním původcem byla délka antibiotické terapie 8,25 dní (7-10 dní), léčba gramnegativního původce trvala v průměru 9,91 dní (7-18 dní). Závěr: Ve studii se nám podařilo stanovit průměrnou délku antibiotické terapie ventilátorové pneumonie u pacientů s inhalačním traumatem. I když v porovnání s většinou studií je antibiotická terapie u našich pacientů delší, je potřeba mít na paměti, že tito pacienti mají i po ukončení antibiotické terapie stále většinou defekty ve výstelce a možnost rekurence infekce je stále velmi vysoká.