2012
Prediction of long-term clinical outcome in patients with lumbar spinal stenosis
MIČÁNKOVÁ ADAMOVÁ, Blanka, Stanislav VOHÁŇKA, Ladislav DUŠEK, Jiří JARKOVSKÝ, Josef BEDNAŘÍK et. al.Základní údaje
Originální název
Prediction of long-term clinical outcome in patients with lumbar spinal stenosis
Název česky
Predikce dlouhodobého klinického vývoje pacientů s lumbální spinální stenózou
Autoři
MIČÁNKOVÁ ADAMOVÁ, Blanka (203 Česká republika, garant, domácí), Stanislav VOHÁŇKA (203 Česká republika, domácí), Ladislav DUŠEK (203 Česká republika, domácí), Jiří JARKOVSKÝ (203 Česká republika, domácí) a Josef BEDNAŘÍK (203 Česká republika, domácí)
Vydání
European Spine Journal, Německo, Springer-Verlag, 2012, 0940-6719
Další údaje
Jazyk
angličtina
Typ výsledku
Článek v odborném periodiku
Obor
30000 3. Medical and Health Sciences
Stát vydavatele
Německo
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Odkazy
Impakt faktor
Impact factor: 2.133
Kód RIV
RIV/00216224:14740/12:00060568
Organizační jednotka
Středoevropský technologický institut
UT WoS
000311780000028
Klíčová slova česky
lumbální spinální stenóza; elektromyografie; výstup; přirozený průběh; prognóza
Klíčová slova anglicky
lumbar spinal stenosis; electromyography; outcome; natural course; prognosis
Příznaky
Mezinárodní význam, Recenzováno
Změněno: 12. 4. 2013 07:48, Olga Křížová
V originále
Purpose: The natural course of lumbar spinal stenosis (LSS) fluctuates and is not necessarily progressive. The aim of this study was to explore predictors of clinical outcome in patients with LSS that might eventually help optimise therapeutic choices. Methods: A group of fifty-six patients (27 men, 29 women, median age 55; range 31-72 years) with clinically symptomatic mild-to-moderate LSS were re-examined after a median period of 88 months and their clinical outcomes classified as satisfactory (34 patients – 60.7% with stable or improved clinical status) or unsatisfactory (22 patients – 39.3% for whom clinical status deteriorated). A wide range of demographic, clinical, imaging and electrophysiological entry parameters were evaluated as possible predictors of clinical outcome. Results: Unlike the demographic, clinical and imaging variables, certain electrophysiological parameters were significantly associated with unsatisfactory outcomes. There was a significantly higher prevalence of pluriradicular involvement detected by EMG in patients with unsatisfactory outcome in comparison with those with satisfactory outcome (68.2% vs. 32.3%; p=0.035). Patients with unsatisfactory outcome had more frequent bilateral abnormalities of the soleus H-reflex (50.0% vs. 14.7%; p=0.015) and lower mean H-reflex amplitude. Multivariate logistic regression proposed two variables as mutually independent predictors of unsatisfactory outcome: EMG signs of pluriradicular involvement (OR=3.72) and averaged soleus H-reflex amplitude <=2.8 mV (OR=2.87). Conclusions: Satisfactory outcomes were disclosed in about 61% of patients with mild-to-moderate LSS in a 7-year follow-up. Electrophysiological abnormalities, namely the presence of pluriradicular involvement and abnormalities of the soleus H-reflex, were predictive of deterioration of clinical status in these patients.
Česky
Úvod: Přirozený průběh lumbální spinální stenózy (LSS) často kolísá a není vždy progresivní. Cílem studie bylo najít prediktory klinického vývoje u pacientů s LSS, které mohou pomoci při volbě terapeutického postupu u těchto pacientů. Metodika: Skupina 56 pacientů (27 mužů, 29 žen, medián 55 let, rozmezí 31-72 let) s klinicky symptomatickou lehkou až střední formou LSS byla vyšetřena s odstupem 88 měsíců od vstupního vyšetření. Dle klinického vývoje byli pacienti rozděleni na 2 skupiny: skupina s nepříznivým vývojem (22 pacientů – 39,3 % se zhoršeným klinickým stavem) a skupina s uspokojivým vývojem (34 pacientů – 60,7 % se stejným či zlepšeným klinickým stavem). Byla analyzována řada vstupních parametrů a hodnoceno, zda predikují další klinický vývoj. Výsledky: Narozdíl od elektrofyziologických parametrů, hodnocené demografické, klinické a radiologické parametry nepredikovaly klinický vývoj. Byla zjištěna signifikantně vyšší prevalence vícekořenového postižení při EMG vyšetření u pacientů s nepříznivým vývojem ve srovnání s pacienty s uspokojivým vývojem (68,2 % vs. 32,3 %, p=0,035). Pacienti s nepříznivým vývojem měli častěji oboustrannou abnormitu H-reflexu m. soleus (50,0 % vs. 14,7 %; p=0,015) a jeho nižší průměrnou amplitudu. Multivariantní logistická regrese prokázala 2 parametry jako vzájemně nezávislé prediktory nepříznivého vývoje: EMG známky vícekořenového postižení (OR=3,72) a průměrnou amplitudu H-reflexu m. soleus <=2,8 mV (OR=2,87). Závěr: Uspokojivý vývoj byl prokázán během 7-letého sledování u 61 % pacientů s lehkou a střední formou LSS léčených konzervativně. Elektrofyziologické abnormity, a to přítomnost vícekořenového postižení a abnormity H-reflexu m. soleus, predikovaly progresi klinického stavu u těchto pacientů.