Diplomová práce se zaměří na způsob zavádění opatření vyplývajících z Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 994/2010 ze dne 20. října 2010 o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu a o zrušení směrnice Rady 2004/67/ES (dále jen nařízení č. 994/2010) do české a slovenské legislativy, ale i do plynárenské praxe. Hlavním předmětem práce bude porovnání odlišností ve způsobu aplikace nařízení č. 994/2010, analýza příčin těchto rozdílů a zkoumání vlivu rozdílné aplikace v České republice a na Slovensku na tamější plynárenský business. Z metodologického hlediska tedy půjde o komparativní analýzu. Z pohledu teorie mezinárodních vztahů pak bude tato práce ukotvena v konceptu evropeizace. Na bázi techniky analýzy dokumentů budou srovnávány národní legislativní normy před i po přijetí nařízení z hlediska především tří hlavních bodů – závislých proměnných výzkumu, jimiž jsou: (a) rozdíly v konkretizaci definice chráněného zákazníka, (b) rozdílná definice bezpečnostního standardu dodávky plynu a (c) odlišné způsoby zajištění a prokázání bezpečnostního standardu dodávky v obou zemích. Za účelem posouzení dopadů na trh s plynem v ČR a SR budou na vzorku 8 až 10 společností (z každé země) dodávajících plyn zákazníkům uplatněny semistrukturované rozhovory, jejichž prostřednictvím budou krom jiného zjišťována stanoviska oslovených respondentů ke třem výše vytčeným proměnným. Cílem práce bude ověřit, jaký vliv na aplikaci nařízení č. 994/2010 v ČR a na Slovensku mají odlišné podmínky panující na místních trzích s plynem, a to pokud jde o rozvinutost infrastruktury (z hlediska možností diverzifikace dodávek z několika zdrojových oblastí nebo skrze různé transportní cesty, ale i z hlediska kapacity zásobníků plynu), stupeň rozvoje trhu (s ohledem zejména na počet obchodníků působících na trhu s plynem) a výchozí stav národní legislativy v oblasti plynárenství.