Travní porosty patří ve střední Evropě k druhově nejrozmanitějším společenstvům z pohledu rostlin i živočichů, a to v různých měřítcích. Důležitou funkční skupinu v nich představují poloparazitické rostliny, zejména někteří hojní zástupci čeledi Orobanchaceae. Svým hostitelům odebírají pod zemí z kořenů vodu a živiny, a tím často výrazně snižují jejich biomasu, ovlivňují konkurenční poměry mezi jednotlivými druhy rostlin v porostu, diverzitu a druhové složení vegetace i kvalitu parazitovaných rostlin jako potravy pro herbivory. V důsledku tohoto působení lze očekávat, že přítomnost poloparazitických rostlin ovlivňuje i další trofické úrovně travních společenstev, příslušné vazby však dosud nebyly studovány na úrovni celých společenstev. Jedním ze zásadních faktorů ovlivňujících druhové složení a prostorovou strukturu vegetace travních porostů (včetně poloparazitických rostlin) i na ně vázaných společenstev živočichů je dále způsob jejich obhospodařování (managementu). Cílem diplomové práce bude zjistit vliv přítomnosti poloparazitických rostlin a odlišných způsobů obhospodařování na společenstva hmyzu řádu Hemiptera, a to ploštice (Heteroptera) jakožto modelovou skupinu, která je ve středoevropských travních porostech zpravidla zastoupena velkým počtem druhů i jedinců, zahrnuje fytofágy a částečně též predátory a citlivě reaguje na změny druhového složení i prostorové struktury (architektury) vegetace. Sběr dat proběhne na experimentálních plochách založených v druhově bohatých travních porostech na moravsko-slovenském pomezí, a to na dvou lokalitách: ve Vsetínských vrších (Huslenky - Losový) a Bílých Karpatech (Brumov). V rámci každé lokality jsou přítomny dva bloky ploch, z nichž na jednom byla výsevem uměle zvýšena přítomnost poloparazitických rostlin (kokrhele menšího, Rhinanthus minor, a kokrhele luštince, R. alectorolophus) a druhý je kontrolní. Každý blok je dále rozdělen na 20 dílčích ploch 5x5 m, na kterých je od roku 2004 vykonáván jeden ze čtyř následujících způsobů obhospodařování: kosení, pastva ovcí, vypalování stařiny + pastva ovcí, ponechání ladem (každý způsob v 5 opakováních). Vzorky hmyzu budou odebrány z každé z 80 dílčích ploch standardizovanou metodikou, a to vysáváním pomocí upraveného zahradního vysavače na benzinový pohon (tzv. suction sampling) ve čtyřech různých termínech během vegetační sezóny od jara do pozdního léta k zachycení sezónní dynamiky společenstev. Odebrané vzorky budou v laboratoři vytříděny na úroveň řádů. Student vlastními silami determinuje na druhovou úroveň ploštice (Heteroptera). Vzniklý datový soubor bude studentem vyhodnocen vhodnými statistickými metodami. Bude testována kombinace vlivu přítomnosti kokrhelů a odlišného způsobu obhospodařování na druhové složení, druhovou bohatost a zastoupení různých funkčních a ekologických skupin (např. fytofágové/predátoři/granivoři, monofágové/polyfágové apod.) ve společenstvech ploštic. Jako potenciální vysvětlující proměnné budou pro statistické analýzy dále pokud možno využita data z vegetačních snímků a týkající se výšky porostu a mikroklimatu (teplota, vlhkost). Získané poznatky budou diskutovány v kontextu jiných publikovaných prací týkajících se ekologie hmyzu a poloparazitických rostlin v travních porostech, včetně možných aplikací v ochraně přírody.