Kontext bakalářské práce: Studijní plocha v Horním lese u Lednice byla založena roku 1968 Ústavem ekologie lesa dnešní Mendelovy univerzity v Brně, v souvislosti s řešením Mezinárodního biologického programu UNESCO (IBP – International Biological Programme) a mezinárodního programu UNESCO Člověk a biosféra (MaB). Jde o polopřirozený lužní les (tzv. tvrdý luh) bez hospodářských zásahů. Od roku 1972 byla lokalita ovlivněna změnami vodního režimu (absence přirozených záplav, pokles hladiny podzemní vody) v důsledku protipovodňové regulace řeky Dyje. Od 90. let 20. stol. pak došlo k revitalizačním opatřením (doplňuje se hladina podzemní vody pomocí kanálů). Horní les u Lednice je dodnes součástí evropské sítě studijních ploch LTER (Long-term Ecological Research). Výsledky poměrně intenzivního a komplexního výzkumu lokality v 70.-80. letech 20. stol. jsou shrnuty ve dvoudílné monografii (Penka et al. 1985, 1991), přehled některých dalších publikací uvádí webová stránka přímo věnovaná studijní ploše (https://www.lter.cz/lednice-horni-les/publikace). Kromě výzkumu primární produkce a koloběhu vody a živin zde mimo jiné v letech 1971, 1972, 1981 a 1991 proběhl i sběr vzorků členovců z keřového a bylinného patra. Pro některé taxonomické skupiny hmyzu a pavoukovců byly výsledky publikovány (např. Křístek & Dobšík 1985, Vaňhara 1986). Materiál jedné z dominantních skupin fytofágního hmyzu, křísů (Hemiptera: Auchenorrhyncha), nasbíraný v 70.-90. letech, byl determinován RNDr. Pavlem Lautererem (Moravské zemské muzeum, Brno). Tento datový soubor dosud nebyl vyhodnocen, podrobné záznamy (tabulky s přehledem druhů a počty jedinců v jednotlivých vzorcích) se však v papírové formě dochovaly v pozůstalosti dr. Lauterera. To umožňuje nejen zpětně posoudit možný vliv změn vodního režimu lokality na společenstvo křísů v minulosti, ale i na předchozí výzkum navázat a porovnat stav taxocenózy křísů na lokalitě se současností, tj. po 50 letech. Podobně dlouhé časové řady dat jsou ve výzkumu hmyzu poměrně vzácné, mohou však přispět svou dílčí měrou k zodpovězení aktuálních, celospolečensky závažných otázek (van Klink et al. 2020). Cíle bakalářské práce: - na základě literární rešerše shrnout výsledky předchozího ekologického výzkumu na ploše Horní les u Lednice a poskytnout charakteristiku přírodních podmínek lokality (doplněnou o vlastní zjištění aktuálního stavu) - převést rukopisné záznamy s daty týkajícími se historických sběrů křísů v Horním lese do elektronické podoby a provést jejich základní souhrnné vyhodnocení - nasbírat řadu vzorků, poskytující přehled o fauně členovců bylinného a keřového patra studijní plochy v současnosti, a to stejnou metodikou, jakou byly odebírány vzorky v minulosti: smýkáním bylinného patra (8-10 vzorků po 20 smycích sítí o průměru 35 cm z různých míst podrostu, reprezentujících rozmanitost bylinného patra) a keřového patra (2*50 smyků na každé ze tří dominantních dřevin v keřovém patru), to vše ve dvoutýdenních intervalech od dubna do začátku listopadu Bakalářská práce tedy bude částečně rešeršní, bude ale obsahovat i praktickou část, zaměřenou na zpracování již dříve nasbíraných dat. Studentka bude též sama sbírat vzorky, s jejichž podrobným zpracováním se však počítá až v navazující práci diplomové.