Lidská činnost přináší celou řadu rizik pro fungování ekosystémů, ohrožujících zároveň i kvalitu lidského života. Mezi jejich zdroje tak patří i rizikové objekty, resp. objekty s potenciálním rizikem závažných havárií a následným negativním dopadem na prostředí kolem, jak ukázala například havárie na řece Bečvě. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) v roce 2020 vydalo Koncepci environmentální bezpečnosti 2021-2030 s výhledem do roku 2050, kde konstatuje jako hrozbu nedostatečné vnímání formy a míry environmentálních rizik obyvateli na území jejich obcí.

Bakalářská práce je zaměřena na tuto problematiku. Cílem je na základě terénního výzkumu na vzorku pěti obcí s existencí rizikových objektů posoudit, nakolik občané vnímají rizika vznikající v důsledku existence těchto objektů, jakou jim přisuzují důležitost a jak se jejich vnímání liší u různých druhů objektů.

Postup práce a použité metody:

1. Vymezení předmětu a teoretických předpokladů dané problematiky.
2. Analýza současného stavu poznání – rešerše zahraniční a tuzemské literatury.
3. Sběr dat, kvalitativní (terénní) výzkum v obcích, telefonické rozhovory se starosty a zástupci obcí, metoda sněhové koule.
4. Analýza dat, jejich vyhodnocení a syntéza dat.
5. Zhodnocení, zjištění a diskuse výsledků, shrnutí a možné doporučení.