Přívalové povodně představují významnou hrozbu a riziko. Bakalářská práce má za cíl pomocí studie fyzickogeografických parametrů a land-use pomoci identifikovat kritické parametry, které kromě příčinné srážky napomáhají nebezpečnému průběhu přívalových povodní. V rámci výzkumu na Geografickém ústavu práce doplní spektrum studií týkajících se přívalových povodní. Zadání práce:

i) vypracovat podrobnou rešerši problematiky v rámci odborných studií zařazených především v databázi Web of Science; zaměřit se na území Moravy a Slezska;

ii) pracovat s přehledovou databázi přívalových povodní pro Zlínský kraj dle Halásové (2020) a Faturové (2022), případně vybrat jiné lokality významného výskytu;

iii) na vybraném území zjistit definované kritické body, provést korelaci s databází předchozích přívalových povodní a vyhraničit jejich přispívající plochy;

iv) provést fyzickogeografickou analýzu přispívajících ploch z hlediska parametrů sklonu reliéfu, délky linií soustředěného odtoku, land use a osevních postupů;

v) provést terénní průzkum a místní šetření v nejohroženějších lokalitách s historickým výskytem přívalových povodní;

vi) shromáždit všechna dostupná data o rizikových objektech vzhledem k přívalovým povodním v pěti vybraných povodích a na páteřních tocích (informace o příčných objektech na toku, mostech, propustcích apod.); vytvořit GIS vrstvy s informacemi o příčných objektech;

vii) dle statistické analýzy zjištěných parametrů přispívajících ploch určit ty s největší hrozbou; pokusit se o studii s propojením rizika v obci

viii) v diskusi porovnat vlastní výsledky se studiemi v ČR a ve světě.

Literatura: DRBAL, K., OŠLEJŠKOVÝ, J., DZURÁKOVÁ, M., DUMBROVSKÝ, M. (2009): Metodický návod pro identifikaci kritických bodů, http://www.povis.cz/mzp/smernice/2011/akt-20200615/priloha_02_CZ_zprava_PFRA-2018_Metodika_KritBodu.pdf MŽP ČR a HYDROSOFT VELESLAVÍN S.R.O. (2020): Povodňový informační systém, http://webmap.dppcr.cz/dpp_cr/povis.dll?MAP=rizika_prival&lon=17.4716526&lat=49.2277868_ scale=483840 HALÁSOVÁ, O. (2020): Přívalové povodně na Moravě a ve Slezsku v 19. a 20. století. Disertační práce, Masarykova univerzita, 134s. https://is.muni.cz/auth/th/ntn3g/Halasova_Olga_diserta.pdf a HALÁSOVÁ, O., BRÁZDIL, R. (2020): Flash floods in Moravia and Silesia during the nineteenth and twentieth centuries. Geografie, 125, č. 2, s. 117–137. GAUME, E. a kol. (2009): A compilation of data on European flash floods. J. Hydrol., 367, č. 1–2, s. 70–78. https://doi.org/10.1016/j.jhydrol.2008.12.028 BORGA, M., STOFFEL, M., MARCHI, L., MARRA, F.,JAKOB, M. (2014): Hydrogeomorphic response to extreme rainfall in headwater systems: Flash floods and debris flows. Journal of Hydrology, 518, s. 194–205. https://doi.org/10.1016/j.jhydrol.2014.05.022 PROSOVÁ, O. (2005): Dopady bleskových povodní na krajinu, In: HERBER, V. [ed.]: Fyzickogeografický sborník 3. [Fyzická geografie – krajinná ekologie – trvalá udržitelnost.] Masarykova univerzita, Brno, s.133–138.