Neuznané de facto státy představují zajímavý úkaz v rámci mezinárodního systému, tyto státy jsou schopny vytvořit a udržet alespoň základní instituce státu, a daří se jim kontrolovat území a obyvatelstvo, dané výsledky příměří konfliktů. Tento fakt odvrací pozornost od logiky zamrzlých konfliktů k otázce fungování těchto „států“. Zejména v poslední době, po uznání Kosova, se úsilí o uznání těchto států projevuje na strategii „demokratizace za uznání“. Demokratizace v post-sovětských de facto státech bude zkoumána pomocí kvalitativní komparativní studie na případech Abcházie, Jižní Osetie, Náhorního Karabachu a Podněstří. Cílem bakalářské práce je v úvodu zjistit, zda je vůbec efektivní proces demokratizace možný ve státech, které nedisponují mezinárodním uznáním. V empirické části výzkumu je pak cílem zjistit, jaké jsou hlavní překážky pro demokratizaci ve čtyřech post-Sovětských de facto státech, a jaké jsou hlavní faktory podporující demokratizaci těchto de facto státech.