Ve snaze včasně předcházet násilnému vyhrocení sporů se mezinárodního společenství zabývá otázkou vybudování tzv. systému včasného varování. Vybudování tohoto systému je teprve v počátcích a dosud neexistuje shoda na tom, kdo a jak by jej měl vytvořit. Základem takového systému musí být sada určitých indikátorů, které budou schopny dostatečně dobře zachytit proměnu prostředí konfliktu a zvyšující se riziko vypuknutí ozbrojeného násilí. V současnosti je jednou z nejvýznamnějších snah o vytvoření systému včasného varování je spolupráce Světové banky a OSN a jejich tzv. proces přezkoumání rizik. Tento přístup vychází z myšlenky vztahu ekonomického rozvoje a úrovně bezpečnosti resp. z konceptu lidské bezpečnosti, kdy je spojován stav lidské bezpečnosti a pravděpodobnost vypuknutí (nebo eskalace) konfliktu s úrovní ekonomického rozvoje. Proces přezkoumání rizik Světové Banky zahrnuje 9 hlavních indikátorů: Násilný konflikt v posledních deseti letech; Nízký příjem na hlavu; Vysoká závislost na vývozu jedné nezpracované suroviny; Politická nestabilita; Omezení občanských a politických práv; Militarizace země; Etnická dominance; Probíhající konflikt v regionu; Vysoká nezaměstnanost mládeže. Snahou této práce bude ověřit predikční schopnost těchto indikátorů při aplikaci na proběhlé konflikty v oblasti jižního Kavkazu (válku o Náhorní Karabach, konflikt v jižní Osetii a Abcházii) z počátku 90.let. Pomocí dostupných zdrojů bude zkoumáno období před konflikty (zhruba 5-10 let) směrem k jejich vypuknutí a proměna jednotlivých indikátorů. Další část práce bude zaměřena na zachycení současného vývoje dané oblasti pomocí nástrojů PPR a na základě této analýzy snahu vyslovit určitou predikci budoucího vývoje vzhledem k možnosti (znovu)vypuknutí ozbrojených konfliktů. Hypotéza: 1) Systém včasného varování vytvořený SB ve spolupráci s OSN má predikční schopnost a při zpětné aplikaci na dané konflikty dokáže (dokázal by) zachytit změnu prostředí konfliktu a upozornit na to, že se významně zvyšuje pravděpodobnost vypuknutí ozbrojeného násilí. 2) Ve zkoumané oblasti existuje podle PPR-indikátorů stále významné riziko propuknutí ozbrojeného konfliktu. 3) Dílčí otázky: Existuje nějaká korelace mezi indikátorovými oblastmi a snahou stabilizovat bezpečnostní situaci v oblasti jižního Kavkazu (pokud tedy jsou nějaké takové aktivity vyvíjeny)? Literatura: Collier, P. et al. (2003): Breaking the conflict trap : civil war and development policy, Washington : World Bank. Conflict Analysis Framework - Draft (2005), World Bank, Conflict prevention and reconstruction team, Social Development Department, online text (www.worldbank.org). Cornell, S. (2001): Small Nations and Great Powers: A Study of Ethnopolitical Conflict in the Caucasus, Richmond: Curzon Press. Effective Conflict Analysis Exercises - Overcoming Organizational Challenges (2006), Social Development Department, World Bank, online text (www.worldbank.org). Šmíd, T.- Vaďura, V. (2007): Etnické konflikty v postkomunistickém prostoru. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury. Kaser, M. (2003): The Economic and Social Impact of Systemic Transition in Central Asia and Azerbaijan in Perspectives on Global Development & Technology, Vol. 2, Issue 3/4, p459-473. online verze (www.ebscohost.com) Waisová, Š. (2005): Řešení konfliktů v mezinárodních vztazích, Praha: Portál. Zurcher, Ch. (2007): The post-Soviet wars: rebellion, ethnic conflict, and nationhood in the Caucasus, New York: New York University Press.