1. Vymezení řešené tematiky a základních pojmů Ve své práci Active Learning: Creating Excitement in the Classroom, sepsanou v roce 1991 pro Association for the Study of Higher Education and the ERIC Clearinghouse on Higher Education, Bonwell a Eison definují strategie, které podněcují aktivní vzdělávání jako instruktážní aktivity, které zapojí studenty do činností tak, aby přemýšleli nad tím, co dělají. Aktivní vzdělávání je výuka, při které se klade důraz na kognitivní schopnosti a porozumění konceptu látky skrz uvědomění si svých vlastních znalostí, kladení otázek, diskuzi, řešení určité problematiky, aplikaci znalostí a poznatků, výzkum atd. (Bonwell and Eison, 1991, Prince, 2004, Cerghit, 2006; Bocos 2013). ) 2. Shrnutí dosavadního stavu řešení či poznání (stručná rešerše, východisko pro cíl práce, formulace výzkumných problémů atd..) Ve své práci vycházím z konceptu aktivního podle Michael, J., Modell, Harold I. (2003). Active Learning in Secondary and College Science Classrooms: A Working Model for Helping the Learner To Learn. New York: Routledge. Autor se zabývá konceptem aktivní třídy a zaměřuje se na postupy kognitivního vnímání a učení studentů. Článek, který popisuje vhodné prostředí pro učení a pozitivní psychologii ve vzdělávání, je například Selinhman, M. E. P. (2009) Positive education: positive psychology and classroom interventions, Oxford Review of Education. Selinham (2009) definuje pozitivní vzdělávání jako jak vzdělání k tradičním schopnostem, tak vzdělání ke štěstí a popisuje úzký vztah mezi vzděláním a pozitivními emocemi. 3. Cíl práce Cílem mé bakalářské práce, je zjistit výhody, nevýhody a funkčnost konceptu aktivního vzdělávání podle jeho definice v podmínkách konkrétní vybrané české školy. Tuto funkčnost budu sledovat na mnou vymezených oblastech. 4. Pracovní postup (přístup k řešení, metody, techniky, nástroje apod.) Teoretická část práce bude vystavěna na rešerších zdrojů a na objasnění teoretických konceptů, se kterými budu pracovat, které vzejdou z empirické části práce. Druhá část mé práce bude část výzkumná. Pomocí přímého pozorování ve třídách budu zkoumat již předem vymezené oblasti aktivního vzdělávání a klima třídy. O pozorování a vedení rozhovorů budu čerpat z metodologické literatury, např. Kvalitativní výzkum: Základní teorie, metody a aplikace z roku 2006 od Jana Hendla. Sběr dat proběhne pomocí polo strukturovaného rozhovoru. Klima třídy vyhodnotím pomocí krátkého anonymního dotazníku. 5. Organizační, materiální a finanční zabezpečení práce (časový harmonogram práce aj.) Do konce podzimního semestru 2019 budu mít nastřádány všechny teoretické zdroje. V lednu a únoru 2020 budu navštěvovat gymnázium, do konce února data zpracuji a vyhodnotím zjištěné informace. V únoru 2020 bakalářskou práci dokončím, do konce března nechám vytisknout a odevzdám. 6. Předpokládané využití výsledků (způsoby prezentace, publikace apod.) Cílem této práce je zmapovat koncept aktivního vzdělávání, rozšířit tak poznání této oblasti a poskytnout vyučujícím zpětnou vazbu jejich výuky. 7. Anotace projektu V bakalářské práci se budu věnovat konceptu aktivního vzdělávání ( angl. active learning), aplikovaného na středních školách ve výuce biologie. Z definice aktivního vzdělávání vyplývají dva základní faktory, které jsou nezbytné pro vhodný průběh aktivního vzdělávání, a proto bych se jim ráda ve své práci věnovala. První faktor je klima třídy a druhý faktor je pozitivní vzdělávání.