Anotace
Dizertační práce se zaměřuje na zkoumání povahy, stability a
důsledků důvěry v zpravodajská média v podmínkách současného
prostředí vysoké mediální volby (high choice media
environment), které je charakterizováno mnohostí informačních
zdrojů, rostoucí selektivitou mediální konzumace ze strany
publik i rozšířením okruhu aktérů zapojených do produkce a
šíření zpravodajství. Důvěra v média je zde chápána jako
klíčový vztah mezi médii a publikem, který podmiňuje jednak
legitimitu médií, jednak strukturování mediálních repertoárů a
způsoby, jimiž publika vnímají a hodnotí zpravodajský obsah.
Dizertace reaguje na několik přetrvávajících mezer v současném
výzkumu důvěry v média. Zaprvé navazuje na aktuální
konceptualizace důvěry v média, avšak přispívá k překonání
nedostatečně vyjasněného teoretického základu i měření tohoto
konstruktu. Tyto nedostatky se v dosavadním výzkumu projevují
zejména splýváním důvěry v média s příbuzným konceptem
kredibility, což omezuje porozumění tomu, jak a v co vlastně
současná publika důvěřují. Zadruhé se dosavadní výzkum pouze
okrajově věnuje povaze stability důvěry v média, zejména v
kontextu dlouhodobých krizí, a soustředí se spíše na krátkodobé
výkyvy důvěry než na vysvětlení její perzistence a kontinuity
klíčových determinant. To omezuje porozumění tomu, jak může
důvěra v média přispívat ke stabilitě mediální spotřeby,
mediálních repertoárů a mediální krajiny jako celku. Zatřetí
přetrvává nedostatek systematických poznatků o tom, jakou roli
hraje důvěra v prostředí sociálních sítí, kde se prolínají
institucionální a interpersonální zdroje zpravodajství a kde
dosud není jednoznačně objasněno, zda a jak důvěra napomáhá
efektivnějšímu připisování kredibility zpravodajskému obsahu.
Cílem práce je přispět k hlubšímu porozumění současné povaze
důvěry v média prostřednictvím zpřesnění její teoretizace a
měření, analýzy její stability a zkoumání role důvěry při
posuzování kredibility zpravodajství v prostředí sociálních
sítí.
Teoretická východiska dizertace vycházejí z propojení několika
konceptuálních rámců. Zastřešující roli zaujímá figurativní
přístup sociálně konstruktivistické teorie médií, který nahlíží
vztah mezi médii a publikem jako specifickou figuraci
zpravodajské vzájemné závislosti. V rámci této figurace jsou
mediální instituce, novináři, publikum i další
zprostředkovatelé propojeni sítí vzájemných vztahů
orientovaných okolo společného objektu zájmu zpravodajství.
Důvěra je zde chápána jako jeden ze základních vztahových
mechanismů, které tuto figuraci stabilizují. Ústřední pozornost
je přitom věnována důvěře v média, doplněné o důvěru v
neprofesionální zprostředkovatele zpravodajství. Klíčovým
rámcem pro zpřesnění teoretizace i měření důvěry v média je
systémová teorie důvěry, která pojímá důvěru jako mechanismus
redukce sociální komplexity v moderních společnostech a
umožňuje chápat zpravodajská média jako expertní systém, k
němuž se publikum vztahuje na základě očekávání profesionálního
výkonu. Tento přístup je doplněn normativní teorií médií,
akcentující očekávání objektivity a nezávislosti mediální
performance, a dále sociálně konstruktivistickými přístupy,
teorií sociální identity a teorií sociálního srovnávání, které
upozorňují na očekávání mediální performance směřující k
utváření, reprodukci a obraně sdílených kolektivních identit.
Pro porozumění důvodům stability důvěry v média je adaptován
koncept difuzní a specifické podpory (resp. důvěry) původně
formulovaný v politologii, jenž umožňuje analyticky rozlišit a
interpretovat rozdíl mezi dlouhodobě zakotvenou důvěrou a
důvěrou podmíněnou aktuálním výkonem a situačními okolnostmi.
Teoretizace interpersonální důvěry a koncept kredibility
sdělení (message credibility) vycházející z teorie informační
persvaze pak napomáhají porozumět způsobům, jimiž publika
přisuzují zpravodajství důvěryhodnost v prostředí mnohosti
zdrojů.
Empirická část práce je strukturována okolo tří studií. Prvním
cílem výzkumu je představit inovativní teoretizaci a validovat
měření Normativně-kohezivní důvěry v média (Normative Cohesive
Trust in Media (NCTM)) jako nástroj vhodný pro měření důvěry v
média v podmínkách individualizované mediální spotřeby. Druhým
cílem je analyzovat stabilitu důvěry v české veřejnoprávní
médium (Českou televizi) v období souběhu více systémových
krizí, konkrétně pandemie COVID 19 a války na Ukrajině, a
posoudit, zda tato stabilita odpovídá spíše difuzní, nebo
specifické povaze důvěry. Třetím cílem je prozkoumat, jak
institucionální důvěra ve zpravodajské médium a interpersonální
důvěra ve zprostředkovatele zpráv ovlivňují vnímanou
důvěryhodnost zpravodajského obsahu v prostředí sociálních
sítí.
Metodologicky se práce opírá především o kvantitativní
analytické postupy. První a druhá studie využívají tři
nezávislé reprezentativní průřezové datové soubory dospělé
populace České republiky z let 2019, 2020 a 2022, získané
kombinací metod CAWI a CAPI. Tyto studie pracují s pokročilými
statistickými technikami, zejména explorační a konfirmační
faktorovou analýzou, testováním hierarchické reliability pomocí
McDonaldova koeficientu omega, testy měřicí invariance a
hierarchickými regresními modely. Třetí studie má podobu
experimentálního online šetření realizovaného na vzorku
aktivních uživatelů Facebooku z řad vysokoškolských studentů,
který simuluje prostředí personalizovaného zpravodajského
feedu. Analýza dat zde využívá především analýzu kovariance
(ANCOVA) a testy ekvivalence.
Výsledky první studie potvrzují, že konstrukt
Normativně-kohezivní důvěry v média, chápaný jako latentní
fenomén složený ze dvou těsně propojených, avšak analyticky
rozlišitelných dimenzí, normativní a kohezivní, je teoreticky
robustní a reliabilní. Jeho dvoudimenzionální struktura je
stabilní napříč sociodemografickými skupinami a obstála v
testech konvergentní i diskriminační validity. Druhá studie
prokazuje, že důvěra v Českou televizi zůstala v období
polykrize pozoruhodně stabilní a že tato stabilita odpovídá
spíše difuzní povaze důvěry, zakotvené v dlouhodobé společenské
hodnotě veřejnoprávního média, nikoli v krátkodobém hodnocení
jeho výkonu. Mediální faktory se ukazují jako nejsilnější
prediktory důvěry, zatímco socioekonomické proměnné hrají
relativně marginální roli. Výsledky naznačují, že důvěra v
Českou televizi je založena na její roli klíčového uzlu
mediální krajiny, který přispívá ke stabilitě mediální spotřeby
i strukturální soudržnosti mediální krajiny. Třetí studie
zjišťuje, že v prostředí Facebooku je vnímaná kredibilita
zpravodajského obsahu pouze slabě ovlivněna institucionální
důvěrou ve zpravodajské médium a není významně formována
interpersonální důvěrou ve zprostředkovatele zprávy. Výsledky
naznačují, že v kontextu kurátorovaných toků sociálních sítí
důvěra nefunguje jako účinná zkratka pro redukci náročnosti
připisování kredibility zpravodajství a že se publika při
hodnocení kredibility opírají především o charakteristiky
samotného obsahu. Jedním z důvodů může být obecná skepse k
prostředí sociálních sítí jako zdroje obsahů, je také možné, že
se „usnadňující“ mechanismus důvěry aktivuje pouze situačně.
Hlavním závěrem práce je, že důvěra v média v současném
mediálním prostředí představuje komplexní vztah založený na
kombinaci normativních a identitních očekávání. Stabilní důvěra
ve veřejnoprávní média může zejména v době krizí fungovat jako
důležitý stabilizační prvek mediálního systému a přispívat k
omezení fragmentace publika. Zároveň se však ukazuje, že v
prostředí sociálních sítí důvěra pouze omezeně usnadňuje
posuzování důvěryhodnosti zpravodajství, což zvyšuje kognitivní
nároky kladené na publika. Práce tak přináší teoretický i
empirický příspěvek k výzkumu důvěry v média a nabízí nástroje
i podněty pro další výzkum v oblasti komunikačních a mediálních
studií. …víceméně
Abstract
This dissertation examines the nature, stability, and
consequences of trust in news media in the context of the
contemporary high-choice media environment, which is
characterized by an abundance of information sources,
increasing selectivity of media consumption by audiences, and
the growing number of actors involved in the production and
circulation of news. Trust in media is conceptualized as a key
relational link between news media and audiences, one that
underpins media legitimacy, structures individual media
repertoires, and shapes how audiences perceive and evaluate
news content.
The dissertation addresses several persistent gaps in current
research on trust in media. First, while it builds on
established conceptualizations of media trust, it seeks to
overcome the insufficiently clarified theoretical foundations
and measurement practices surrounding this construct. In
existing research, these shortcomings are particularly evident
in the frequent conflation of trust in media with the related
concept of credibility, which limits our understanding of what
audiences actually trust and why. Second, prior research has
paid only limited attention to the stability of trust in media,
especially in the context of prolonged systemic crises.
Instead, it has focused primarily on short-term fluctuations in
trust, rather than on explaining its persistence and the
continuity of its key determinants. This limits our
understanding of how trust in media may contribute to the
stability of media consumption, media repertoires, and the
media landscape as a whole. Third, there is a lack of
systematic knowledge about the role of trust in network sites,
where institutional and interpersonal sources of news intersect
and where it remains unclear whether, and how, trust
facilitates the attribution of credibility to news content.
The aim of the dissertation is to contribute to a deeper
understanding of the contemporary nature of trust in media by
refining its theoretical conceptualization and measurement,
examining its stability over time, and investigating the role
of trust in the evaluation of news credibility in social
network sites.
The theoretical framework of the dissertation integrates
several conceptual approaches. An overarching role is played by
the figurational approach within the social-constructivist
theory of media, which conceptualizes the relationship between
media and audiences as a specific figuration of news
interdependence. Within this figuration, media institutions,
journalists, audiences, and other intermediaries are
interconnected through networks of interdependent relationships
oriented toward a shared object of interest—news. Trust is
understood here as one of the key relational mechanisms that
stabilize this figuration. Central attention is devoted to
trust in news media, complemented by attention to trust in
non-professional news intermediaries. A key framework for
improving both the theorization and measurement of trust in
media is systems theory of trust, which conceptualizes trust as
a mechanism for reducing social complexity in modern societies
and allows news media to be understood as an expert system
toward which audiences relate on the basis of expectations of
professional performance. This perspective is complemented by
normative media theory, emphasizing expectations of objectivity
and independence in media performance, as well as by
social-constructivist approaches, social identity theory, and
social comparison theory, which highlight expectations that
media performance contributes to the construction,
reproduction, and defense of shared collective identities. To
account for the stability of trust in media, the dissertation
adapts the concept of diffuse and specific support (or trust)
originally developed in political science, which enables an
analytical distinction between long-term, institutionally
grounded trust and trust contingent on immediate performance
and situational conditions. Theorizations of interpersonal
trust and the concept of message credibility, derived from
information persuasion theory, further inform the analysis of
how audiences attribute credibility to news in a media
environment of layered sources.
The empirical part of the dissertation is structured around
three studies. The first research objective is to introduce an
innovative theoretical framework and to validate the
measurement of Normative‑Cohesive Trust in Media (NCTM) as a
tool suitable for assessing trust in media under conditions of
individualized media consumption. The second objective is to
analyze the stability of trust in the Czech public service
medium (Czech Television) during a period of overlapping
systemic crises, specifically the COVID‑19 pandemic and the war
in Ukraine, and to assess whether this stability reflects a
predominantly diffuse or specific form of trust. The third
objective is to examine how institutional trust in news media
and interpersonal trust in news intermediaries shape the
perceived credibility of news content in social network sites.
Methodologically, the dissertation relies primarily on
quantitative analytical approaches. The first and second
studies draw on three independent representative
cross-sectional datasets of the adult population of the Czech
Republic from 2019, 2020, and 2022, collected using a
combination of CAWI and CAPI methods. These studies employ
advanced statistical techniques, including exploratory and
confirmatory factor analysis, hierarchical reliability testing
using McDonald’s omega, measurement invariance testing, and
hierarchical regression modeling. The third study takes the
form of an experimental online survey conducted among
university students who are active Facebook users, simulating a
personalized news feed environment. Data analysis in this study
primarily relies on analysis of covariance (ANCOVA) and
equivalence testing.
The results of the first study confirm that Normative‑Cohesive
Trust in Media, conceptualized as a latent construct composed
of two closely related yet analytically distinct dimensions,
normative and cohesive, is theoretically robust and reliable.
Its two-dimensional structure is stable across sociodemographic
groups and demonstrates both convergent and discriminant
validity. The second study shows that trust in Czech Television
remained remarkably stable during the period of polycrisis and
that this stability corresponds more closely to a diffuse form
of trust, rooted in the long-term societal value of public
service media rather than in short-term evaluations of
performance. Media-related factors emerge as the strongest
predictors of trust, while socioeconomic variables play a
relatively marginal role. The findings suggest that trust in
Czech Television is grounded in its role as a key node in the
media landscape, contributing to the stability of media
consumption patterns and the structural cohesion of the media
system. The third study finds that, in the Facebook
environment, perceived news credibility is only weakly
influenced by institutional trust in news media and is not
significantly shaped by interpersonal trust in news
intermediaries. These results indicate that in curated flows of
social network site, trust does not function as an effective
tool for reducing the cognitive effort associated with
credibility judgments, and that audiences primarily may rely
on characteristics of the content itself. One possible
explanation lies in generalized skepticism toward social
network sites as an information environment, or in the
situational activation of trust-based judgements of news
credibility.
The main conclusion of the dissertation is that trust in media
in the contemporary media environment constitutes a complex
relational phenomenon grounded in a combination of normative
and identity-based expectations. Stable trust in public service
media can serve, especially in times of crisis, as an important
stabilizing element of the media system and may help mitigate
audience fragmentation. At the same time, the findings show
that in social network sites, trust only limitedly facilitates
judgments of news credibility, thereby increasing the cognitive
demands placed on audiences. The dissertation thus offers both
theoretical and empirical contributions to the study of trust
in media and provides tools and directions for future research
in communication and media studies. …víceméně
angličtina
Soubor nebo složku lze nahrát pomocí tlačítka Přidat.
Podrobnosti lze zjistit označením příslušného řádku.
Pro častou práci je možné zvolit režim Více možností.
Vyhledávaný výraz můžete zadat přímo do adresního řádku.
Pomocí funkce Nedávné je možné se rychle vrátit k právě prohlíženým souborům. Oblíbené soubory je také možné označit Hvězdičkou.