Práce se bude věnovat kritické analýze české úpravy kontrolních funkcí soudu, jejímu rozsahu a srovnání s mezinárodními standardy. Autor by se měl zaměřit jednak na úpravu v zákoně o rozhodčím řízení, případně na uchopení v Newyorské úmluvě pokud jde o uznání a výkon cizích rozhodčích nálezů. Stranou by však neměla zůstat ani praxe obecných soudů či ústavního soudu, zejména pokud jde o některá stanoviska například k rušení usnesení atd. Pro účely práce budou vymezeny jednak kontrolní funkce soudu v českém právním řádu, tak i mezinárodní standardy představované zejména Vzorovým zákonem UNCITRAL. Vhodné by bylo vybrat i vnitrostátní úpravu státu, který je znám svým otevřeným a příznivým přístupem k mezinárodní arbitráži. Lze využít i judikatur států, které Vzorový zákon převzaly, shromážděnou v systému CLOUT). Následně bude provedena komparace české úpravy kontrolních funkcí s mezinárodními standardy. Následovat bude vyhodnocení této komparace a dopady zjištěných odlišností. Na závěr, v závislosti na předchozích zjištěních budou případně učiněny úvahy de lege ferenda. Jen okrajově se práce bude věnovat spotřebitelské arbitráži, která představuje zcela specifický případ. Základním cílem práce bude snaha o zjištění, v jakých ohledech je česká úprava odlišná od mezinárodních standardů, jaké jsou výhody/nevýhody odlišností české úpravy kontrolních funkcí a zda tyto odlišnosti způsobují, že by standard kontroly rozhodčího řízení v České republice byl jiný, než jaký je v zemích, které přejaly vzorový zákon UNCITRAL. Hypotéza: česká úprava a uchopení kontrolních funkcí soudu vůči rozhodčímu řízení tak, jak je uchopena v ZRŘ, je v souladu s mezinárodními standardy a nepředstavuje překážku pro realizaci mezinárodního rozhodčího řízení.