1. Vymezení řešené problematiky a základních pojmů Mezi nejznámější definice koktavosti patří definice Viktora Lechty (2004, str. 16), který vymezuje koktavost jako: „syndrom komplexního narušení koordinace orgánů, participujících na mluvení, který se nejnápadněji projevuje charakteristickými nedobrovolnými specifickými pauzami narušujícími plynulost procesu mluvení a tím působící rušivě na komunikační záměr.“ Zmíněné pauzy mohou mít formu tonickou či klonickou. Mezi projevy koktavosti řadíme dysfluence, dysprozodie, embolofrázie, parafrázie, problémy s artikulací, fonací, respirací. Příznaky se vyskytují ve všech jazykových rovinách, různě se mění a kombinují. Dospělostí nazýváme vývojovou etapu mezi 20 a 65 rokem života. Můžeme ji rozdělit na časnou dospělost (20-30 let), střední dospělost (30-45 let), pozdní dospělost (45-65 let). Zákon vymezuje období dospělosti již od 18. roku života, ale za psychicky dospělého člověka se považuje jedinec, který se identifikuje s rolí dospělého, upřesňuje si své životní cíle, volí si své povolání, získává nezávislost na rodičích. 2. Shrnutí dosavadního stavu řešení či poznání Komunikace je pro život člověka nepostradatelný proces, každodenně využívaný ve styku s ostatními lidmi, k získávání informací, sdělování potřeb. Lidé bez možnosti komunikace trpí sociální deprivací. Je tedy nutné, aby tento proces v pořádku fungoval. Osoby trpící balbuties mohou při komunikaci pociťovat nejistotu, strach ze selhání, či obavy z výsměchu druhých. Balbuties je velmi variabilní porucha, při níž někteří jedinci mohou mluvit takřka plynule, jiní ani nejsou schopni promluvu zahájit. V takových případech může nastat velmi deprimující situace, která má vliv na psychiku jedince. U některých mohou opakované neúspěchy vyústit až v logofobii, tedy strach komunikovat. U dospělého balbutika, jehož koktavost je již chronická, můžeme pozorovat například vyhýbavé chování, pocity frustrace, či změny v struktuře mluvy. Mezi autory zabývající se koktavostí patří například Viktor Lechta, Dana Kutálková, Alžběta Peutelschmiedová, Carl Dell, Malcolm Fraser, Edward Conture, David Ward 3. Cíl práce Cílem práce je porovnání toho, co dospělý lidé s koktavostí očekávají v komunikaci od ostatních a toho, jak se veřejnost během komunikace s balbutiky chová a co považuje za správné. 4. Pracovní postup Při výzkumném šetření bude použit kvantitativní výzkum. Výzkum bude prováděn pomocí dotazníkového šetření ve dvou etapách. V první etapě budou pomocí dotazníku osloveni balbutici. Dotazník se bude zaměřovat na to, co považují za důležité během komunikace, zda mají nějaké negativní zážitky týkající se komunikace, jak by se dle nich měli ostatní během komunikace chovat. V druhé etapě bude oslovena, taktéž pomocí dotazníků, intaktní veřejnost. Dotazník pro veřejnost bude zjišťovat, náhled na komunikaci s balbutiky z pohledu veřejnosti. Nakonec budou výsledky dílčích výzkumů porovnány pro stanovení míry odlišnosti, či shody. 5. Organizační, materiální a finanční zabezpečení práce Období od září do prosince bude věnováno přípravě teoretické části práce. V průběhu listopadu a prosince budou shromažďovány data pro první etapu výzkumu, v průběhu ledna data pro druhou etapu výzkumu. V období února a března dojde k porovnání výsledků a závěrečné kompletaci práce. 6. Předpokládané využití výsledků Práce bude přístupná všem zájemcům v informačním systému Masarykovy univerzity. Práci bude možno použít jako základ pro další výzkum. Práce pomůže se sestavením doporučení pro komunikaci od samotných balbutiků.