Magisterská diplomová práce je zaměřena na téma uměleckého archivu. Zájem bude soustředěn především na příklady evropského umění, jehož „metodou“ je archivování rozličných materiálů, a dále pak na projekty umělecké „sebearchivace“. Přehledová část diplomové práce začne u příkladů z okruhu raných avantgard, přinášejících do archivace nepředvídatelnost a náhodu (Max Ernst, André Breton), dále se zaměří na projekty z období socialistického Československa, které vznikaly vně oficiálního provozu umění (J. H. Kocman, Julius Koller), a do třetice se ohlédne za uměleckými archivy, jejichž strukturování ovlivnila nová média, zejména internet (Woody Vasulka, Gerhard Richter). Metodou práce bude komparativní analýza jednotlivých vybraných projektů, podložená, pokud-li to možné, jejich přímým výzkumem, případně doplněná rozhovory s jejich autory či představiteli institucí, pod jejichž správu mnohé archivy přešly jako součást pozůstalosti. Teoretická část práce bude vycházet z bohaté literatury věnované otázce archivu obecně, i jeho specifickému místu v umělecké praxi a teoretické reflexi umění (např. Michel Foucault, Svetlana Boym, Hal Foster, Daniel Grúň či Tomáš Dvořák).