Anotace
Předkládaná studie se zaměřuje na vztah úzkosti a vnímání
iluzorních vzorců (illusory patern recognition – IPR) (tj.
identifikace struktur, pravidelností, vzorců, kauzalit atd. v
okolí, přestože tyto struktury atp. nemusí být nutně reálné).
Předchozí výzkumy spojovaly jak úzkost, tak IPR se stejnou
třetí proměnnou – tedy různými iracionálními přesvědčeními (tj.
vírou v konspirační teorie, magickým myšlením, vírou v
nadpřirozeno atd.). Pokud jsou tyto dvě proměnné spojeny se
stejnou třetí proměnnou, zdá se být rozumné ptát se, zda jsou
tyto dvě první proměnné nějakým způsobem vzájemně propojeny.
Pokud je mi známo, jedinou existující předchozí kvantitativní
studií explicitně korelující úzkost a IPR je Studie 1
Spasovského et al. (2021), která reportovala nízkou, ale
významnou pozitivní korelaci mezi úzkostí a IPR. Mimo to
existují také antropologické (a historiografické) indicie, že
úzkost a IPR by spolu měly souviset (Gmelch, 1971; Malinowski &
Redfield, 1948; Sales, 1973; Simonov et al., 1971).
Teorie prediktivního zpracování (predictive processing – PP)
poskytuje dobré teoretické zázemí pro to, proč by tyto dvě
proměnné měly korelovat. Jeden z ústředních bodů teorie PP
zdůrazňuje, že organismy mají tendenci maximalizovat svůj
predikční potenciál nad prostředím (tzv. princip minimalizace
volné energie). Vzhledem k tomu, že úzkost je v PP pojímána
jako ztráta kontroly nad prostředím (a tedy ztráta
prediktivního potenciálu nad prostředím – Hirsh et al., 2012;
McGovern et al., 2022; Van de Cruys & Van Dessel, 2021), pak se
zdá být logické, že organismy budou mít tendenci zvyšovat svůj
prediktivní potenciál nad prostředím tím, že v něm budou
rozpoznávat více předvídatelných struktur, kauzalit atp. (tedy
zvyšovat IPR jako způsob minimalizace volné energie).
K hodnocení úzkosti byl v této studii použit dotazník STICSA
rozlišující stavovou a rysovou úzkost a také jejich somatickou
a kognitivní dimenzi.
IPR lze měřit různými způsoby. Dva způsoby jejího měření, které
byly použity i zde, jsou: 1) úloha s náhodnými hody kostkou
(DICE – spočívající v subjektivním posuzovaní několika sérií
hodů kostkou, nakolik byly tyto hody vnímané jako náhodné, nebo
předem dané); 2) upravená úloha se zasněženými obrázky (PICTURE
– spočívající v posuzování série zašuměných obrázků, zda
obsahují smysluplnou figuru, či nikoliv. Polovina skutečně
figuru obsahovala, polovina ne).
Korelace těchto proměnných (úzkosti a dvou způsobů měření IPR)
byla hlavním cílem této studie. Protože obě měření IPR by měla
měřit stejnou latentní proměnnou (tedy IPR), dalším cílem této
studie bylo zjistit korelaci obou způsobů měření IPR. Další
(explorativní) cíl této studie vycházel z empirických implikací
Fanové et al. (2022), kteří uvádějí, že pouze somatická (nikoli
kognitivní) úzkost by měla korelovat s odklonem od exploračních
strategií, které obsahují nejistotu. Maximalizuje se tak
prediktivní potenciál vůči okolí tím, že se jedinec vyhne
nejistotě plynoucí z explorace. Toto zde bylo interpretováno
tak, že pouze somatická úzkost by měla zvyšovat IPR jako
nástroj maximalizace prediktivního potenciálu vůči okolí.
Při testování těchto předpokladů na základě vlastních dat
shromážděných online (N = 132) se ukázalo, že úzkost (měřená
pomocí STICSA) přesvědčivě koreluje pouze se skórem v testu
DICE. Skóre PICTURE nekorelovalo přesvědčivě se skórem úzkosti.
Kromě toho, analýza Bayesova faktoru poskytla anekdotální
důkazy pro hypotézu, že proměnné úzkost a PICTURE spolu spíše
nekorelují. V souladu s tímto zjištěním, korelační analýza
skóre DICE a skóre PICTURE naznačila, že ani tyto dvě proměnné
spolu nekorelují. Důsledky tohoto zjištění jsou diskutovány
tak, že 1) buď tyto úlohy měří různé subškály IPR, 2) nebo že
úloha PICTURE nedisponuje dostatečnými psychometrickými
vlastnostmi, 3) nebo že skóre PICTURE bylo zkreslené kvůli
online charakteru sběru dat. Při porovnání
somatických/kognitivních subškál úzkosti s IPR nebylo možné
říci, že jedna subškála úzkosti koreluje s IPR lépe než druhá.
Celkově lze říci, že úzkost koreluje s IPR, alespoň pokud je
IPR měřeno jako přisuzovaná náhodnost/určenost sériím hodů
kostkou. Kromě toho, při hodnocení IPR jako rozpoznávání vzorců
ve vizuálním šumu zřejmě chybí psychometricky spolehlivější
nástroje. V neposlední řadě, somatická úzkost se nezdá být
silněji korelována s IPR než kognitivní úzkost (alespoň pokud
jde o měření pomocí DICE). …víceméně
Abstract
The presented study focuses on relationship of anxiety and
illusory pattern recognition (IPR) (i.e., identifying
structures, regularities, patterns, causalities etc. in ones
environment even though these structures etc. do not have to
necessarily be real). Previous research has linked both anxiety
as well as IPR to the same third variable – irrational beliefs
(i.e., various conspiracy beliefs, magical thinking,
supernatural beliefs etc.). If these two variables are linked
to the same third variable it is reasonable to ask whether the
original two are linked in some way as well. To my best
knowledge, only existing previous quantitative study explicitly
correlating anxiety to IPR is Study 1 by Spasovski et al.
(2021), that found low yet significant positive corelation
between anxiety and IPR. There are also some anthropological
(and historiographical) suggestions that anxiety and IPR should
be linked in some way (Gmelch, 1971; Malinowski & Redfield,
1948; Sales, 1973; Simonov et al., 1971).
Predictive processing theory (PP) lends good theoretical
implications why these two should be correlated. One of the
focal points of PP theory stresses that organisms tend to
maximize their predictive potential over their environment
(called free energy minimization principle). As anxiety is
conceptualised in PP as losing ones control over ones
environment (thus losing ones predictive potential over ones
environment - Hirsh et al., 2012; McGovern et al., 2022; Van de
Cruys & Van Dessel, 2021) then it seems only logical that
organisms would tend to heighten their predictive potential
over the environment by recognising more predictable
structures, causalities etc. in it (thus to minimize its free
energy by heightening IPR).
To assess anxiety this study implemented STICSA questionnaire
distinguishing state and trait anxiety as well as their somatic
and cognitive dimensions.
IPR can be measured in a variety of ways. Two ways of assessing
it, implemented here, are 1) random dice throw task (DICE -
relying in viewing several series of dice throws and then
subjectively evaluating how much these throws were perceived as
determined or random); 2) adapted snowy picture task (PICTURE -
relying in viewing series of noisy pictures, half of which
contained a meaningful figure, half not, and assessing whether
one saw a meaningful figure or not).
Correlating these variables (two IPR measures and anxiety) was
the main aim of this study. As both IPR measures should measure
the same latent variable (the IPR), correlating the two IPR
measures was another aim of this study. Yet another
(exploratory) aim of this study was based on empirical
implications by Fan et al. (2022) who reported that only
somatic (not cognitive) anxiety should be correlated to
avoiding exploration strategies that embody uncertainty. This
maximizes ones predictive potential over ones environment by
avoiding the uncertainty arising from exploration. Here, this
was interpreted that only somatic anxiety should heighten IPR
as a means of maximizing predictive potential over the
environment.
When testing these assumptions on my own empirical online
gathered data (N = 132) it was indicated that anxiety (as
measured by STICSA) is convincingly correlated to scores on
DICE. PICTURE scores were not convincingly correlated to
anxiety scores. In fact, Bayes factor analysis provided
anecdotal evidence for the hypothesis that PICTURE and anxiety
are not correlated. In line with this finding, the DICE and the
PICTURE scores correlation indicated that these two are not
correlated. Further implications are discussed as 1) either
these tasks measure different IPR subscales, 2) or the PICTURE
task yields poor psychometric qualities, 3) or that PICTURE
scores were biased due to online character of this study. When
comparing the somatic/cognitive subscales of anxiety, it was
not possible to say that one subscale is more vital in
predicting IPR over the other.
In summary, anxiety seems to be correlated to IPR when assessed
as ascribed randomity/determinity to a series of dice throws.
Assessing IPR as recognising patterns in visual noise seems to
be lacking more psychometrically reliable instruments. Somatic
anxiety does not seem to be more strongly correlated to IPR
than cognitive anxiety (at least if measured by DICE). …víceméně
angličtina
Soubor nebo složku lze nahrát pomocí tlačítka Přidat.
Podrobnosti lze zjistit označením příslušného řádku.
Pro častou práci je možné zvolit režim Více možností.
Vyhledávaný výraz můžete zadat přímo do adresního řádku.
Pomocí funkce Nedávné je možné se rychle vrátit k právě prohlíženým souborům. Oblíbené soubory je také možné označit Hvězdičkou.