Střední Evropa zažívá bezprecedentní období míru a pocitu bezpečnosti umožňující provést politické a ekonomické reformy. Je však tento pocit oprávněný? Existují nebo lze identifikovat již nyní nebo na horizontu objevující se výzvy a hrozby, které by měly být politickou reprezentací, ale i v myslích našich občanů, reflektovány? Jak na tyto výzvy reflektují dominantní aktéři našeho regionu, Polsko a Německo? Je jejich pohled na region střední Evropy kompatibilní, vzájemně se doplňující, nebo zde existuje potenciál tříštění úsilí a konkurenčního vztahu? A mohou být tyto výzvy řešeny čistě pouze na národní úrovni nebo vyžadují širší regionální kooperativní rámec? Má v tomto kontextu ČR – se stavem svých schopností a získanou zkušeností z působení v mezinárodních misích, formátech kooperativní bezpečnosti a prodělavší transformací – přidanou hodnotu? Jakou roli má změna bezpečnostního prostředí a možná změna národních politik na subjekty obranného průmyslu?