Rozhodují o druhovém složení bylinného patra ekologické parametry stanoviště, nebo se tyto druhy vyskytují pospolu čistě náhodou? První možnost vychází z teorie ekologické niky, která předpokládá, že každý druh má určité stanovištní nároky (ekologickou niku), a na jednom stanovišti se budou vyskytovat druhy, které se svými nikami moc nepřekrývají. Druhá možnost vychází z takzvané neutrální teorie biodiverzity, která naopak předpokládá, že druhy jsou si svými ekologickými nároky rovnocenné, a výsledné druhové složení vegetace je čistě věcí náhody. Neutrální teorie se může na první pohled zdát nerealistická - druhy se mezi sebou přece liší ve svých ekologických nárocích. Alespoň v některých případech se ale ukazuje, že neutrální teorie umí popsat realitu stejně dobře jako teorie ekologických nik, a navíc to vypadá, že spíš než o dva rozdílné koncepty jde o dvě extrémní situace, přičemž realita leží někde uprostřed, v případě různých společenstev odchýlená k jednomu nebo druhému konci. V této studii půjde o to zjistit, které měřitelné nebo odhadnutelné ekologické faktory ovlivňují druhové složení bylinné patra v listnatých lesích na jemné škále, a jak se mění jejich relativní důležitost v různých typech lesa. Pro začátek budou vybrány čtyři porosty, které se od sebe výrazně liší produktivitou (acidofilní doubrava, teplomilná doubrava, dubohabřina a suťový les), a v každém z nich bude založena síť trvalých ploch o velikosti 2 x 2 m, na kterých budou sbírána data o druhovém složení a proměnné prostředí, zahrnující i popis prostorového uspořádání stromového patra v bezprostřední blízkosti každé plochy. Výsledky budou zpracovány tradičními statistickými metodami, zejména přímou ordinací, která by mohla osvětlit, jak se mění vliv jednotlivých ekologických faktorů (jako půdní vlastnosti, množství světla dopadající do podrostu aj.) na složení bylinného patra v závislosti na gradientu produktivity stanoviště.