Pro efektivní řízení vrtných prací při průzkumu a těžbě ropy a zemního plynu je nezbytné znát kromě aktuálně dosažené absolutní hloubky vrtu i konkrétní statigrafickou pozici. To představuje při dnes převažujícím bezjádrovém vrtání značný problém, protože pro studium úlomku vynášených výplachem nelze použit kriteria litologická. Běžně se proto využívá mikropaleontologického studia, které je však časově náročné a vyžaduje přítomnost vysokoškolsky vzdělaného odborníka z dlouholetou praxí. Takovéto statigrafické zařazení je proto závislé na erudici pracovníka, který hodnocení provádí. Jeho použitelnost je dále ovlivněna paleontologickou sterilitou určitých vrstev a bývá ovlivňována redepozicemi paleontologického obsahu ať již v důsledku přírodních či technických procesů. Současný pokrok v analytické technice, její miniaturizace, mobilita a rostoucí přesnost umožňuje nahradit metody vycházející z paleontologie metodami geochemickými,kdy rychlé zjištění chemického složení vrstvy ze zachycených úlomků a jejího srovnání s databází pomocí počítačového expertního systému postaví určování statigrafické pozice vrtu na zcela novou úroveň, založenou na exaktních kvantitativních údajích neovlivněných lidským faktorem. Diplomantka se zaměří na, ve spolupráci s MND, vybraná vrtná jádra na kterých provede XRF měření, dále podrtí několik odebraných vzorků a bude sledovat vliv zrnitosti na výsledek měření. Podle možností MND se potom pokusí analyzovat stejnou metodou vzorky získané z vrtného výplachu. V diskusi srovná výsledky analýz získaných z vrtných jader s výsledky analýz vrtného výplachu. Na základě tohoto srovnání se vysloví k použitelnosti XRF studia pro určování stratigrafické pozice ve vrtu. Literatura dle pokynů vedoucího.