Autorka nejprve vymezí pojem elektronické kontraktace a nastíní její hlavní odlišnosti od kontraktace "tradiční". Krátce porovná vývoj právní úpravy od občanského zákoníku č. 109/1964 Sb. přes přes obchodní zákoník až po dnes platný občanský zákoník. Zhodnotí možnosti a prostor vytvořené pro tuto formu kontraktace jednotlivými kodexy, ale bude identifikovat i problémy spojené s novými technologickými možnostmi kontraktace v závislosti na jejich kvalitativních vlastnostech i na míře jejich rozšíření. Téma studentka pojme nikoliv akademicky, ale z hlediska veskrze praktického a především z pohledu naší judikatury. Prozkoumá, zda a jak judikatura reflektuje nějaký praktický a právní rozdíl při elektronické kontraktaci mezi podnikateli navzájem (resp. mezi podnikateli a veřejnoprávními korporacemi) na jedné straně, a mezi podnikateli a spotřebiteli na straně druhé. Pokusí se o co nejširší shrnutí naší současné judikatury týkající se elektronické kontraktace , a to nejen se zaměřením na problematiku zachování písemné formy a identifikace kontrahentů podpisem a jeho elektronickými náhradami. Vítány v budou též případné zobecněné praktické zkušenosti z elektronického obchodování, ev. i včetně zahraničních. Pojednání by mělo vyústit v předložení zcela praktického manuálu pro kontrahenta, který by byl poučeným rádcem při elektronickém uzavírání smluv. Je možné je pojmout i formou "přehledu" jednotlivých konkrétních problémů a jejich řešení. Doporučuji obsahově rozdělit na obecnou část a na oddíl probírající zvláštnosti při uzavírání jednotlivých druhů smluv. Rozsah práce by neměl překročit 35 stran. Vybavení potřebnými informacemi i obstarání literatury jsou součástí úkolu.