Autor se ve své práci bude zabývat specifiky elektronické kontraktace v obchodním styku mezi podnikateli jako možné varianty kontraktačního procesu, jejíž volbou podnikatelé realizují zásadu smluvní svobody (resp. zásadu autonomie vůle). Autor se proto nebude zabývat obecně a popisně všemi aspekty problematiky kontraktačního procesu, ale pouze zvláštnostmi, které vykazuje kontraktace za využití moderních komunikačních technologií oproti kontraktaci „klasické“. Vzhledem k tomu, že se jedná o téma komplexní, vezme autor při analýze právní úpravy v úvahu nejen problematiku elektronické kontraktace v občanském zákoníku, ale také v jiných právních předpisech (a to včetně právních předpisů nadnárodní a mezinárodní povahy). Nejprve by se měl autor podrobně věnovat tomu, za jakých podmínek vůbec lze učinit právní jednání s použitím dálkových komunikačních prostředků, a to zejména s ohledem na formu právního jednání. Následně autor vyloží specifika samotného kontraktačního procesu, pokud se uskutečňuje za použití dálkových komunikačních prostředků. V návaznosti na zjištěná specifika se autor pokusí systematizovat jednotlivé možnosti a způsoby elektronické kontraktace, případně pojedná a doplní kategorizace již známé (zejména tzv. click-wrap smlouvy aj.). Konečně autor zhodnotí také případná rizika elektronické kontraktace (vs. transakční náklady elektronické kontraktace) a posoudí efektivnost současné právní úpravy. V návaznosti na identifikaci možných rizik také autor komplexně posoudí, jaké nástroje ochrany smluvních stran nabízí občanský zákoník (či jiné právní předpisy). Dílčím výstupem práce by mělo být také vlastní doporučení autora, v případě jakých smluvních typů vede elektronická kontraktace vhodně k úspoře transakčních nákladů a v případě jakých naopak rizika tzv. elektronických smluv převažují. V závěru své práce autor předloží hutné shrnutí základních poznatků, k nimž v průběhu tvorby práce dospěl; v žádném případě by závěr neměl být pouze formálním zakončením práce. Autor se nebude zabývat základním pojmoslovím a obecně známými skutečnostmi popisného charakteru, dále se nebude zabývat ani historií či vývojem právní úpravy. Naopak se bude snažit efektivně využít rozsah práce k důkladnému rozboru nejpodstatnějších aspektů předmětné problematiky. Cíl (hypotéza) práce bude v úvodu jasně stanoven a v závěru na něj bude autor přiměřeným způsobem reagovat. Vybavení potřebnými praktickými informacemi i rešeršní práce (obstarání literatury či judikatury) představují součást diplomového úkolu. Rozsah práce by neměl přesáhnout 55 stran. Při zpracování diplomové práce je třeba dodržet následující harmonogram (pokud nebude ještě upřesněn vedoucí práce); v opačném případě autor neobdrží zápočet z diplomového semináře: 1) předložení podrobné osnovy diplomové práce a seznamu shromážděné literatury ke konzultaci do 14. 10. 2016 2) předložení klíčových kapitol práce v rozsahu 30 stran do 22. 12. 2016 3) předložení poslední pracovní verze k závěrečné konzultaci do 28. 2. 2017 4) odevzdání finální verze práce do 31. 3. 2017. Uvedená data se týkají odevzdání diplomové práce v termínu do konce března 2017; při případném odevzdání práce v některém z pozdějších termínů (červen 2017 a dále) si autor s vedoucí práce dohodne individuální harmonogram.