Jako téma své bakalářské práce jsem si vybrala Zpětnou vazbu v pedagogické komunikaci. Zaměřím se na zpětnou vazbu ve výuce začínajícího učitele na 2. stupni základní školy v hodinách dějepisu, zejména na její podobu a nejčastěji používané typy zpětné vazby. Švaříček (2011) se ve svém výzkumu zaměřil na popis utváření identity učitele a na jeho rozvoj od začátku kariéry po pozici zkušeného učitele, kterou označuje jako pozici učitele experta. Přechod ze studia učitelství do učitelského povolání označuje za šok z reality. Po zpracování odpovědí obou zúčastněných učitelů expertů dochází k závěru, že začínající učitel se mění v progresivního učitele po 3 letech praxe. Zpětnou vazbu chápeme jako informaci určenou žákovi, která jej má informovat o tom, jak probíhá proces jeho učení. Můžeme rozlišit stránku regulativní, sociální, poznávací a rozvojovou. Dále rozlišujeme zpětnou vazbu přímou a nepřímou. Existuje i vnitřní zpětná vazba, která přispívá k jistotě žákova postupu (Mareš, Křivohlavý, 1995). Švaříček (2011) ve svém výzkumu týkajícího se utváření identity a rozvoje učitele popisuje, že pozitivní zpětná vazba od žáků nejvíce směřuje učitele ke konkrétnímu výběru stylu výuky. Šeďová a Švaříček (2010) se ve výzkumu zaměřili na zpětnou vazbu, zejména na její pozici ve vyučování, na hodnocení žáků o jejich výkonech, na reakci na špatnou odpověď. Výsledky výzkumu souhlasí s nálezy Vaňka, který v 80. letech ukazuje, že učitelé používají úzkou škálu postupů, kde dominuje jednoduchá pozitivní odpověď následována přechodem k dalšímu tématu. Jde o mechanismus zamlčeného hodnocení. Zpětnou vazbou se zabývají se svém článku i Hattie a Timperley (2007), podle kterých má zpětná vazba silný vliv na učení a úspěch. Cílem mé bakalářské práce je zjistit, jak začínající učitel na 2. stupni ZŠ používá v komunikaci s žákem zpětnou vazbu, jaký typ zpětné vazby používá, jak hodnotí žáky. Práci rozdělím na dvě části. První teoretická část bude reflektovat stavy poznání, definovat klíčová slova. V druhé empirické části budu pracovat s videonahrávkami a rozhovorem, který povedu s Mgr. Žabkovou, na jejíž hodinách probíhalo natáčení. Empirická část bude založená na designu případové studie. Nejprve tyto videonahrávky transkribuji, získaná data analyzuji a následně data interpretuji. Oslovila jsem učitelku na druhém stupni základní školy v Jihomoravském kraji, následně jsem ji zkontaktovala a navštívila ve výuce. Seznámila jsem ji, žáky a rodiče se záměrem výzkumu.Pořídila jsem videonahrávky výuky. Zajistila jsem souhlasy rodičů s natáčením výuky. K pořízení videonahrávek jsem použila školní kameru a stativ. Videonharávky jsem doslovně přepsala. Časový harmonogram: Březen-duben 2018- konzultace Červen 2018- natáčení 3 videonahrávek Červenec- září 2018- vypracování projektu, transkripce, rozhovor s Mgr. Žabkovou Říjen- Únor 2019- analýza, interpretace získaných dat, teoretická část, konzultace Březen 2019- odevzdání BP Výsledky budou zpracovány do bakalářské práce, prezentovány u státní závěrečné zkoušky. Mohou sloužit jako materiál pro studenty, budoucí učitele.